Testování na COVID-19 aneb vyhozené miliardy? Komentář Lukáše Kovandy | E15.cz

Komentář Lukáše Kovandy: Vyhozené miliardy za testování?

Odběrové místo Žluté lázně
Odběrové místo Žluté lázně
• 
ZDROJ: E15 Michaela Szkanderová
Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Vstoupit do diskuze
1

Od středy se mohou obyvatelé České republiky nechat dobrovolně a bezplatně antigenně testovat na přítomnost koronaviru způsobujícího onemocnění COVID-19. Dosud měli tuto možnost jen pedagogičtí pracovníci.

Celkem by se mohlo v Česku nechat otestovat zhruba 2,5 milionu dospělých lidí. Někteří však půjdou na test vícekrát, takže celkový počet testů může činit zhruba tři miliony. Zdravotní pojišťovny proplatí nemocnicím a ordinacím 350 korun za test. Veřejnou kasu by tak jen tato akce vyšla na více než miliardu korun. Pokud však platí závěr článku listopadového vydání odborného časopisu Journal of Clinical Microbiology, který vydává Americká společnost pro mikrobiologii, vyhodí česká vláda více než miliardu oknem.

Autoři článku Matthew Pettengill z filadelfské Univerzity Thomase Jeffersona a Alexander McAdam z Bostonské dětské nemocnice totiž varují, že antigenní testy nejsou v plošném měřítku účinné. „Snaha využít ve větším měřítku antigenních testů k zamezení šíření koronaviru je jako snažit se zabránit globálnímu oteplování na základě předpovědi počasí,“ uvádějí. Podle obou vědců jsou při snaze zamezit šíření nákazy důležitá mnohem levnější a snadno dostupná opatření: nošení roušek, dostatečná hygiena rukou, dodržování odstupu při kontaktu a pohybu mezi více lidmi či důsledná izolace nemocného. Primárním cílem testování by podle nich mělo být monitorovat účinky těchto opatření. Testování má být samozřejmě také součástí péče o příznakové pacienty nebo součástí úkonů předcházejících lékařskému vyšetření či přijetí do nemocnice.

Klíčovým problémem plošného antigenního testování je podle autorů studie jeho poměrně vysoký podíl falešně pozitivních výsledků. Tento podíl je údajně tak vysoký, že obyvatelstvo nemůže mít k závěrům testování dostatečnou důvěru. To se pak projeví tím, že nebude na základě jejich výsledku v uspokojivé míře jednat – pozitivně testovaní například nebudou dodržovat zásady dostatečné izolace od ostatních. Obecně nižší spolehlivost testů – například v porovnání s laboratorními PCR testy – ale může vést také k tomu, že výsledek bude falešně negativní, takže testovaný člověk – ačkoli ve skutečnosti pozitivní – přestane dodržovat prověřená opatření, jako je nošení roušky nebo dodržování odstupu.

Ve světle zmíněného článku se tedy zdá, že se s penězi českého daňového poplatníka trestuhodně mrhá. Pandemie COVID-19 je však natolik novým fenoménem, že související vědecké poznatky se objevují doslova v přímém přenosu. Na Pettengillovu a McAdamovu studii reaguje kvarteto jiných odborníků, převážně ekonomů a převážně z Harvadu. Ve studii, kterou publikoval americký Národní úřad pro ekonomický výzkum, uvádějí, že i když antigenní testování má své nedostatky, celkově jeho ekonomické přínosy znatelně převyšují náklady. A to zejména tehdy, je-li antigenní testování v případě pozitivních výsledků následováno konfirmačním PCR testem, který vyloučí ty, kteří jsou pozitivní falešně.

Ačkoli jsou PCR testy nákladnější než testy antigenní, toto dvojstupňové testování vyjde veřejnou kasu stále levněji – v porovnání se slabším poklesem daňového inkasa bez testování. Dvojstupňové testování, které běží v Česku, zároveň zajistí, že pozitivně testovaní nebudou zbytečně končit v karanténně (jsou­ -li pozitivní jen falešně) a že důvěra veřejnosti v celý testovací program nebude zásadně narušena.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.