Komentář Martina Lobotky: Britský Trump premiérem | E15.cz

Vše o miliardářích

Vše o miliardářích Vstoupit do speciálu

Komentář Martina Lobotky: Britský Trump premiérem

Martin Lobotka

Martin Lobotka

Boris Johnson se stal novým britským premiérem. Je to nepřekvapivé vyvrcholení procesu, který začal referendovou otázkou kvalitou nevyhovující ani standardům twitterové ankety. Připomeňme si, kde Británie nyní stojí. Poté co v červnu 2016 odhlasovala odchod, měla Británie EU 29. března opustit. Protože však parlament třikrát odmítl dohodu o odchodu i neřízené opuštění unie, prodloužila EU termín do konce října.

Volba Borise Johnsona je sice nešťastná, nezvyšuje však šanci, že k odchodu bez dohody skutečně dojde. Borise Johnsona charakterizují tři věci, kterými je v Evropě nejblíže Trumpovi: laxní vztah k pravdě, silácké vystupování a vychloubačství a xenofobie. Lidi černé pleti nazval „černoušky s úsměvem jako meloun“, muslimky v tradičních habitech „poštovními schránkami“. Z The Times jej vyhodili za smyšlený výrok, ze stínového kabinetu konzervativců kvůli opakovanému lhaní o mimomanželské aféře.

Euroskepticismus povznesl do nových výšin. Jako korespondent v Bruselu se stal nejznámějším britským šiřitelem euromýtů: vymyslel si plány EK o standardizování velikosti kondomů, zákaz párků a podobně. Fabuluje i nyní: hned po zvolení řekl, že bát se odchodu bez dohody není nutno, protože jsou uzavřeny „postranní dohody“. Jedná se přitom pouze o 17 jednostranných opatření EU pro případ neřízeného odchodu s cílem minimalizovat dopad na Unii.

Britský premiér Johnson rekonstruuje vládu. Vyměnil první ministry

Ani jedna z jeho vlastností mu jednání s Bruselem o nové dohodě o odchodu, která by mohla projít v britském parlamentu, neulehčí. Řeči o tom, jak Británie, „dřímající obr nyní povstane, setřese kotevní lana negativismu a pochybností o sobě a přinutí Brusel k ústupkům“, jsou jen dalším projevem trumpovského velikášství, na situaci na zemi však nic nezmění.

Co tedy čekat? To, co doposud, jen s tím rozdílem, že Johnson bude mít v Bruselu ještě méně ustláno na růžích než jeho předchůdkyně. Zaprvé, Brusel svou pozici v hlavních věcech (práva občanů, irská pojistka, zaplacení odchodného) nezmění. Zadruhé, většina v parlamentu, o kterou se může nyní opřít, se mu po doplňujících volbách počátkem srpna nejspíš smrskne na dva poslance. A ani ta není jistá: již krátce po zvolení mu konzervativní rebelové v kabinetu Mayové (Stewart, Gauke, Hammond) řekli, že odejdou, pokud nezaručí, že k odchodu bez dohody nedojde. Zatřetí většina parlamentu je stále proti neřízenému brexitu a bude tomu tak i za necelých sto dní. S blížící se hranou brexitového útesu a v případě, že Johnson za volantem nebude chtít ubrat plyn, udělají cokoliv, aby jej z místa řidiče odstavili.

Nejpravděpodobnější je tak v říjnu další odkopnutí plechovky. S Borisem nebo bez.

Glosa Petra Peška: Vítání Borise Johnsona

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!