Komentář Martina Lobotky: Mohlo být mnohem líp | E15.cz

Vše o netradičních investicích

Vše o netradičních investicích Vstoupit do speciálu

Komentář Martina Lobotky: Mohlo být mnohem líp

Martin Lobotka

Martin Lobotka

Stát loni hospodařil s deficitem 28,5 miliardy korun. To, jak poznamenala ministryně financí Alena Schillerová, je čtvrtý nejlepší výsledek za deset let. Máme skutečně důvod k radosti a fiskálnímu optimismu? Skutečně naše země rozpočtově vzkvétá?

Nemyslím si. Stát se jen veze na vlně ekonomického optimismu a bezprecedentní situace na trhu práce. Všechny dodatečné příjmy, které mu plynou, obratem rozdává na výdaje běžné a povinné neboli mandatorní, tudíž v další krizi jen těžko ovlivnitelné. Posuďte sami.

Celkové příjmy vzrostly meziročně o více než 119 miliard korun. Což mimo jiné znamená, že pokud by vláda své výdaje udržela zhruba na úrovni roku 2018, vytvořili bychom si za jeden rok pěkný stomiliardový polštář na horší časy. Že se to nestalo a že jsme nedosáhli ani na vyrovnaný rozpočet, bylo způsobeno tím, co nelze nazvat jinak než kalupem výdajů.

Při zpomalení ekonomiky deficit rozpočtu přesáhne čtyřicet miliard, připustil Babiš

Ty vzrostly o 151 miliard. Co je vůbec nejhorší, 128 miliard jde na vrub běžných výdajů. To představuje jejich desetiprocentní meziroční nárůst, což je tempo velmi výrazně překonávající inflaci.

Státu i loni foukaly do zad nízké úroky – výdaje na úroky státního dluhu klesly o 1,2 miliardy. Silný trh práce šetřil vládě také výdaje na podpory v nezaměstnanosti.

Stát ale velmi aktivně utrácel. Platy jeho přímých zaměstnanců vzrostly skoro o deset miliard korun, neinvestiční transfery veřejným rozpočtům – vesměs na platy učitelů – o 26,5 miliardy, sociální dávky o 45 miliard. Ostatní běžné výdaje šly nahoru o 26 miliard. Zato kapitálové výdaje, kterými se ministerstvo rádo chlubí, představují z celkového růstu výdajů chudých 15 procent, tedy 23 miliard.

Letošní rozpočet skončí hůř než loni, předpokládají analytici

Stát se v minulém roce podobně jako v letech minulých choval jako člověk, který má dluhy a pražádné rezervy na horší časy. Sotva mu ale do klína spadne devítiprocentní růst příjmů, zvýší kapesné dětem a koupí manželce drahý dárek, načež zjistí, že si na to musí ještě trochu půjčit. Nemá přitom žádnou jistotu, že vyšší příjmy přijdou i v dalších letech.

A podle plánů nebude chování vlády v letošním roce jiné. Ano, není to žádná katastrofa. A ani po další recesi, která nás dříve nebo později čeká, to nejspíše žádná fiskální katastrofa nebude.

Ale mohli jsme na tom být mnohem lépe. A vzhledem k tomu, že ještě v roce 2017 byly výdaje státu o 270 miliard nižší než loni, měli jsme možnost za pár let naspořit tolik peněz, že jsme dnes mohli klidně pomýšlet na reformu penzí. Škoda promarněných rozpočtových šancí.

Česko zvolní na cestě za evropským průměrem, v regionu se zařadí na růstový chvost

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!