Snažit se předpovídat recesi je prakticky nemožné. Ostatně jak praví jedno okřídlené rčení, ekonomové úspěšně předpověděli osm z posledních pěti recesí. Ale po posledním týdnu si umím představit, že divadlo, které pro své voliče předvádí americký prezident Donald Trump, může lehce jednu takovou odstartovat.
Minulý pátek zavedla EU odvetná opatření za cla na hliník a ocel, uvalená Trumpovou administrativou na unijní export. Podobně se zachovaly i další dotčené státy jako Kanada či Mexiko. Trumpa to však podle očekávání nezastavilo – právě naopak. Ve své snaze o návrat Spojených států do bájné ekonomické Atlantidy minulého století se nějakou reakcí partnerů odbýt nenechal a hrozí dalšími celními opatřeními napravo nalevo. Proti Číně, proti autům z EU a tak dál. A ekonomika si těchto hrátek s ohněm začíná všímat.
Na každoročním setkání centrálních bankéřů v portugalské Sintře šéf Fedu řekl, že „poprvé z podnikatelského sektoru slyší o odkladech investic, o odkladech najímání lidí, o odkladech v rozhodnutích“. Prezident ECB Mario Draghi diplomaticky dodal, že v momentální situaci „nevidí žádný důvod k optimismu“. A guvernér australské centrální banky Philip Lowe popsal, že „to, co se děje, je neuvěřitelně znepokojující“. To všechno bychom samozřejmě mohli odbít s tím, že centrální bankéři mají obavy jaksi v popisu práce a praktiky „oko za oko, zub za zub“ v mezinárodním obchodě jsou pro ně dobrým důvodem se obávat.
Nicméně kromě obav centrálních bankéřů jsou tu ještě data. A ani ta bůhvíkolik klidu nedodají. Německé průmyslové objednávky klesly letos v každém z prvních čtyř měsíců roku, což je reflexe obav z obchodní války. Vzhledem k červnovému vývoji se v dalších dvou měsících nedá očekávat nic moc lepšího.
Index PMI se ve zpracovatelském sektoru od počátku roku ze stejných důvodů zhoršuje a dle dat zveřejněných minulý týden klesl na nejnižší hodnotu za 1,5 roku. Obavy již otevřeně ventiluje i korporátní sféra – ve čtvrtek německá společnost Daimler varovala investory, že stávající události budou mít dopady na jeho tržby. To zrovna není ukázka kdovíjakého optimismu. Přidejme k tomu reálnou možnost, že příští rok Británie živelně vypadne z EU a máme postaráno o dva dobré důvody, proč růst v roce 2019 může být o hodně nižší než ten dnešní.
Autor je hlavním analytikem společnosti Conseq.
