Komentář Michaela Romancova: Svobodné volby v Rusku neexistují | E15.cz

Komentář Michaela Romancova: Svobodné volby v Rusku neexistují

Michael Romancov

Uplynulý víkend 11. až 13. září se v 83 regionech Ruské federace uskutečnil takzvaný jediný den hlasování. Evidentně to tedy jediný den nebyl a právě tak to nebyly volby, i když se o tom, co ruský režim uspořádal, jako o volbách psalo. Důvod je prostý. Pokud pod termínem volby chápeme svobodnou a spravedlivou soutěž politických stran či kandidátů, kteří se ucházejí o hlasy a volené pozice, tak to je přesně to, co se v Putinově Rusku nesmí.

Oficiální místa prohlásila, že „volby“ proběhly důstojně a v konkurenční atmosféře, velké podvody se nekonaly, ale k určitým chybám přeci jen tu a tam došlo. Pokud jde o konkurenci, tak opozice opět svobodně soutěžit nemohla. Sice se v některých regionech podařilo uspět třem nově vytvořeným stranám, které všechny vznikly se souhlasem Kremlu, ale drtivým vítězem opět byla takzvaná strana moci – Jednotné Rusko.

Tato politická formace má ústavní většinu v obou komorách ruského parlamentu. Má 128 ze 170 křesel v horní a 339 ze 450 v dolní komoře, většinu ve všech regionálních parlamentech – 3091 křesel ze 3980 – a její členové stojí v čele většiny regionů, z 85 jich mají 75. Vladimir Putin není jejím členem, ale strana opakovaně tvrdí: „Náš program je Putin!“.

V 18 regionech, kde se konaly volby gubernátorů, všude v prvním kole zvítězili ti, kteří funkci zastávali dosud. Všichni sice nejsou členy Jednotného Ruska, ale všichni byli Kremlem schváleni. Jednotné Rusko zvítězilo ve všech 11 regionech, ve kterých se volily lokální parlamenty.

Neuvěřitelný výsledek, vezmeme-li v úvahu, že ruská ekonomika již nejméně pět let klesá, což se intenzívně odráží na životní úrovni. Právě tak je divné, že voliči nikde nezohlednili, jak špatně si politická reprezentace vedla v boji s koronavirem.

Nejsilnější opoziční stranou, přičemž je třeba uvést, že se jedná o opozici, kterou Kreml toleruje, a říká se jí proto opozice „ochočená“, jsou ruští komunisté. Jejich reálná podpora ve společnosti je nejspíš někde na úrovni 20 procent, ale v posledních parlamentních volbách jim bylo povoleno obsadit pouhých 43 křesel, což odpovídá zhruba 10procentní podpoře.

Ani teď nedopadli výrazně lépe. Proto se jejich šéf opět nechal slyšet, že podvody, k nimž všude docházelo, jsou dnes daleko horší, než v divokých 90. letech minulého století. Sluší se dodat, že komunistům nevadí, že volby nejsou spravedlivé. Vadí jim, že nedostanou tolik hlasů (a moci), kolik jim náleží.

V souvislosti s podvody a omezováním opozice je třeba zmínit Alexeje Navalného. Bezprostředně poté, co byl při návštěvě Sibiře otráven, se na ruských webech začalo diskutovat, že důvodem mohla být snaha předat zkušenosti z takzvaného chytrého hlasování, které zorganizoval při loňských zmanipulovaných volbách do moskevské dumy.

Nejde o nic jiného, než o pokus přesvědčit maximum voličů, aby dorazili k urnám navzdory tomu, že opoziční kandidáti se o zvolení ucházet nemohou. I tak totiž existuje možnost dát hlas někomu jinému, než je kandidát Jednotného Ruska.

Že Jednotné Rusko nepřijde o mocenský monopol, bylo dopředu jasné. Vzhledem k rostoucím hospodářským a sociálním problémům a napětí kolem Navalného a situaci v Bělorusku však bylo otázkou, jak moc (ne)šikovně si „volby“ ošéfuje. Zatím to vypadá, že vše šlo hladce. Otázkou je, jak dlouho to ještě bude tak snadné.

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!