Komentář Petra Peška: Přichází čas změn

Štědrý den v domácnosti premiéra Andreje Babiše (ANO), (24.12.2020)

Štědrý den v domácnosti premiéra Andreje Babiše (ANO), (24.12.2020) Zdroj: reprofoto Instagram Monika Babišová

Miloš Zeman s manželkou Ivanou. Mají za sebou nabitý víkend.
Petr Fiala (ODS, vpravo), Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a Marin Jurečka (KDU-ČSL) společně ve Sněmovně (9.12.2020)
Volby 2020: Předseda Pirátů Ivan Bartoš ve volebním štábu
Premiér Andrej Babiš (ANO) po očkování proti covidu (27.12.2020)
5
Fotogalerie

Horší už to být nemůže… Leckoho tohle asi napadne v souvislosti s uplynulým rokem, a to hlavně kvůli koronavirové krizi a jejím následkům. Zdravotním, ekonomickým i společenským. A vlastně i politickým.

Nadcházející rok 2021 by tak logicky měl být v lecčems lepší. Snad ano, ale nelze přehlížet pravděpodobné efekty pokračujících událostí. Stručně řečeno, po loňské předehře nás teď čeká hlavní dějství.

Dá se označit třemi „E“. Jednak je to samozřejmě epidemie koronaviru. Sice už se rozběhla vakcinace, na očkování v širším měřítku ale dojde v následujících měsících. A taktéž očekávané příznivé účinky se mohou dostavit až za nějakou dobu. Virus navíc mutuje, takže je více než pravděpodobné, že nám bude dělat společnost i v roce 2021.

Další „E“ je ekonomika. Jednak se asi začnou projevovat skutečné dopady epidemie, restrikcí a záchranných opatření. V uplynulém roce se ještě jakžtakž dařilo držet různé provozy nad vodou díky státní pomoci, byť pro leckterého živnostníka či firmu to i tak bylo likvidační. Skutečné ekonomické dopady se ale uměle oddalovaly, což nejde donekonečna.

Některé státy si mohly dovolit sáhnout do rezerv, u nás jsme je kvůli rozhazovačné vládní politice projedli už během období blahobytu. Zatím se tak aspoň dalo opřít o relativně dobrý celkový stav veřejných financí a zadluženosti státu. Ani tato jáma ale není bezedná a možná už v tomto roce začneme poznávat následky.

No a v roce 2021 se také ukáže skutečný dopad daňového balíčku, který koncem loňského roku narychlo prosvištěl oběma parlamentními komorami (do sněmovny se i vracel) a dva dny před silvestrem jej svým „nepodpisem“ poslal do světa prezident Zeman. Byť způsobem, který podle některých výkladů byl spíše vetováním...

Jednak se zaměstnanci dozvědí, o kolik jim skutečně stát vezme méně na daních a zvýší se jim čistá mzda. No a v reálu se vykreslí i druhá strana této daňové mince. Tedy jaký bude skutečný dopad na kraje, města a na obce, které přijdou o část příjmů, jež jim má z velké části kompenzovat stát. No a v neposlední řadě se projeví právě dopad na státní rozpočet. O kolik kvůli nižším daním přijde a kolik tam přiteče zpátky díky vzývané vyšší spotřebě.

Právě dopad na peněženky lidí je také efektem, který by mohl hrát roli i u třetího „E“. Tedy voleb, nebo anglicky „elections“, abychom si pomohli pro další začáteční písmeno stejného typu. A opět nejdřív letmý pohled zpět do loňska.

Krajské volby ukázaly, že hnutí ANO se sice dál těší největší popularitě, ale s několika „ale“. Jednak ta podpora už neplatí v celé republice, ale hlavně se projevil jeho klesající koaliční potenciál.

Neboli ostatní s ním často nechtějí do koalic jít, což se týká hlavně sněmovních opozičních stran. No a vládnoucí partneři premiérova politického projektu – sociální demokraté a komunisté – klesají na popularitě, a tedy i na významu. Velká část opozice se navíc vydala cestou spojování sil, vypadá to na dva bloky.

To vše bude hrát roli i ve sněmovních volbách, pro něž prezident Zeman ještě před koncem roku vybral termín na začátek října. Pokud ty krajské – a senátní – byly i tady předehrou, mohou ty sněmovní být začátkem hlavní fáze mocenské obměny. Tou finální pak tak či onak bude klání prezidentské v lednu 2023.

Čeká nás rok dokonaných změn, to je v tuto chvíli jediná jistota.