Komentář Petra Peška: Zemanova hra

Prezident Miloš Zeman koncem února v pořadu CNN Prima News

Prezident Miloš Zeman koncem února v pořadu CNN Prima News Zdroj: Reprofoto CNN Prima News

Premiér Andrej Babiš (vlevo) a ministr zdravotnictví Jan Blatný
Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček
Šéfka Státního úřad pro kontrolu léčiv Irena Storová v Epicentru Blesku
Koordinační schůzka k zahraniční politice na Pražském hradě z konce letošního února
5
Fotogalerie

Miloš Zeman to opět dokázal. Stačil jeden rozhovor pro jeden web a jeho slova rozbouřila politické vody. Dokázal, že stále umí překvapit a zaskočit ostatní politické hráče, a to hned dvojím způsobem. Jednak výběrem tématu, jednak způsobem prezentace.

Jeho výroky pro server Parlamentní listy, kde vyzval k odvolání ministra zdravotnictví Jana Blatného, šéfa diplomacie Tomáše Petříčka a šéfky Státního úřadu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Ireny Storové, by přitom za normálních okolností neměly mít žádný větší dopad.

Je to sice prezident, kdo jmenuje a odvolává členy vlády, ovšem na premiérův návrh. Takže podobná vyjádření se dají brát jako názor. Anebo jako politický tlak.

Typicky „zemanovský“ je i výběr tématu. Ruská vakcína Sputnik V je citlivou záležitostí, ať už z hlediska expertního, geopolitického či prostě citového. Miloš Zeman ale místo zdrženlivého, neutrálního přístupu zvolil svůj oblíbený postup typu buldozer.

I tady je namístě přiznat, že v tomhle je prostě dobrý. Ruskou vakcínu, která zatím navíc nemá certifikaci Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), rovnou a nekriticky protlačuje. A k tomu volá po vyhazovu zdravotnických autorit, které podle něj dodávkám Sputniku brání.

Stačilo by přitom vyzvat k rozvážnosti, neemotivnímu a striktně expertnímu přístupu k ruskému či jakémukoliv jinému preparátu, což se ostatně ze strany ministra Blatného děje. To by ale Miloš Zeman nesměl být Milošem Zemanem.

Vybral si zkrátka „ruskou“ cestu, netrápil se ani tím, že bývá obviňován z náklonnosti vůči Moskvě.

Okamžitě se samozřejmě nabízí pestrá škála spekulací, co svým výlevem prezident sleduje. Jestli se mu jen po delší době zastesklo, že momentálně není pánem politické situace a hybatelem dění, nebo se za rohem skrývá agenda typu dostavby Dukovan a případná účast ruských firem na ní.

Každopádně hlava státu vyvíjí především výše zmíněný politický tlak. Nejen na oba ministry a šéfku SÚKL, ale zvláště na premiéra Babiše. A částečně i na vicepremiéra a šéfa ČSSD Jana Hamáčka, pro nějž je mimochodem Tomáš Petříček soupeřem v nadcházejícím souboji o vedení strany.

To vše je důvodem, proč je výzvě Zemana věnována taková pozornost. Premiér Andrej Babiš je už teď v nelehké situaci. Epidemie je na postupu, kritika vládního chování roste a s ní jdou vzhůru i preference hlavních opozičních uskupení.

Není vyloučeno, že povolební situace bude nepřehledná, komplikovaná či otevřená. Takže bude záviset na postupu prezidenta. Miloš Zeman se na to nepochybně už teď těší, naopak Andrej Babiš žije v nejistotě o to větší.

Za jiných okolností by se samozřejmě čekalo, že předseda vlády takový tlak – odkudkoliv včetně Hradu – odmítne. Ale nepochybně pochopil význam prezidentových slov, že by lpění na ministru Blatném „rozhodně nepřispělo k dalšímu zlepšení našich přátelských vztahů“. Není to sice zlomená tužka jakožto mafiánské varování, ale i tak je to vzkaz zřetelný.