Svět zahájil naprosto bezprecedentní zdravotnicko-bezpečnostní akci, která může mít zásadní dopady na fungování společnosti i chod hospodářství všech států. Bylo spuštěno očkování proti nemoci COVID-19. V úterý ve Velké Británii, v pátek se má začít ve Spojených státech, vakcinace už běží v Rusku nebo v Číně. Je to dobrá zpráva, která ale vyvolává zásadní otázky.
Například Česká republika ještě stále není na tuto operaci dobře připravena a nebyly stanoveny úplně jasné podmínky, kde, jak a co se bude odehrávat. Na rozdíl od Německa či Španělska. Je to další nepochopitelný a liknavý postup vlády i ministerstva zdravotnictví. Vytváří to prostor pro nové spekulace a nejistotu.
Mnozí lidé šíří o vakcínách konspirační teorie. Jedna z nich praví, že si nás u toho někdo očipuje, aby nás mohl ovládat. Ponechme tyto nesmysly stranou. V případě vakcín ale existují otázky, na které potřebujeme znát odpovědi. Protože třetina Čechů se nechce nechat očkovat a uvádí u toho nejrůznější důvody.
Vývoj, rozsáhlé testy, schvalování a výroba vakcín obvykle zaberou i sedm až deset let. U vakcín na očkování proti COVID-19 byl tento proces raketově zkrácen na necelý rok. Jsou za této situace nabízené látky skutečně bezpečné? Někde se už dokonce očkuje, ale testy ještě nebyly ukončeny. Nutné jsou proto pečlivé kontroly reakcí na vakcíny, aby neexistovaly nežádoucí vedlejší účinky nebo dlouhodobá rizika.
Zvolený postup ovšem skutečně může vyvolávat pochybnosti. Zatím pouze víme, že někteří lidé po očkování trpí mírnými příznaky, jako jsou bolesti svalů nebo zvýšená teplota. Nejde o projev vzniku jiné nemoci, ale o reakci těla na vakcínu. Alergické reakce se přitom zatím objevily při testování jen vzácně.
Na druhé straně existují silné vědecké důkazy, že očkování je nejlepší obranou proti závažným infekcím a některým nemocem. Nezbývá než doufat, že to bude platit i u vakcín na covid a že to pomůže zachránit mnoho životů.
Stále ale není vědecky prokázáno, jak dlouho protilátky v těle vydrží. Odborníci, kteří se výrobě a testování věnují, říkají, že to ukáže až čas. Taková odpověď nestačí. Navíc i poté, co bude vakcína v příštím roce masově nasazena, stále to ještě nebude znamenat, že by se nemusela dodržovat některá opatření v dopravě či obchodech, jakým je třeba nošení roušek. Na to se může po vakcinaci zapomenout a může to vyvolat další vlny šíření nákazy, protože ne všichni budou očkováni.
Zvláštní je i váhání některých politiků. Zatímco britská královna Alžběta II., američtí prezidenti George W. Bush, Barack Obama i další světoví politici už oznámili, že se nechají naočkovat, Miloš Zeman prý nemá rád injekce a prohlásil, že „si to promyslí, až bude čas“. Až bude čas na co? Inspiroval se snad ruským prezidentem Putinem? Ten vakcínu doporučil, ale sám neřekl, zda se připojí.
Příští rok dostanou očkování proti covidu stamiliony lidí. Upínají se k tomu snahy, jak nákazu eliminovat, jak dál neomezovat normální život a jak nevypínat ekonomiku. Ani vakcína není všelék. Je to ale možnost, která vyvolává naději. Což není málo.
