Komentář Viliama Bucherta: Průšvih Made in U.S.A. | E15.cz

Komentář Viliama Bucherta: Průšvih Made in U.S.A.

Viliam Buchert

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

„Autoritu Ameriky, dosud tak významnou pro fungování světa i pro Západ, je třeba považovat za ztracenou na hodně dlouhou dobu, možná navždy.“ Tato slova napsal už loni na podzim polský politolog a filozof Marek Cichocki v reakci na stále více rozdělenou a vystresovanou americkou společnost a politiku. Po středečním zcela bezprecedentním útoku příznivců prezidenta Donalda Trumpa na Kapitol, sídlo zákonodárného sboru Spojených států amerických, nemohl ale ani Cichocki tušit, jak budou jeho slova prorocká.

Trump v prezidentské kampani v roce 2016 umně a úspěšně použil heslo Make America Great Again (dá se přeložit jako Udělejme Ameriku znovu velkou nebo skvělou). Ne že by byl první. Už jeho předchůdce Ronald Reagan v roce 1980 používal Let’s Make America Great Again a opakoval to později i Bill Clinton. Trump ale posunul význam této věty a udělal z ní ideologii. Svými některými kroky se ji snažil i naplňovat. Ovšem jeho prezidentské období končí v marasmu, který dělá Spojené státy v očích světa „malé“. Tím je oslabeno i postavení celého Západu.

Extravagantní, nevyzpytatelná a egomaniacká Trumpova politika a jeho nesmyslné odmítání uznání výsledků listopadových voleb, ve kterých ho porazil demokrat Joe Biden, je manou nebeskou pro všemožné konspirátory, politické extremisty i populisty a ruce si u toho musí mnout především v Moskvě, Kremlu i v radikálních muslimských mešitách.

To, co nedokázala zařídit hybridní válka, kybernetické útoky, terorismus a miliardy dolarů, zařídil jeden člověk – Donald Trump. Udělal Ameriku v očích jejich konkurentů směšnou a zranitelnou. Je to pro západní civilizaci ještě horší zpráva než všudepřítomná koronavirová pandemie.

Někteří lidé to tak nemusejí vnímat, ale Amerika byla pro Západ, ale i pro jeho (tedy i naše) nepřátele, symbolem, modelem svobody, vztažným bodem. Teď se při hororových obrázcích z washingtonského Kapitolu vynořují neodbytné otázky: Je s tím definitivní konec? Co bude s tím vztažným bodem? Kolem jaké osy se bude točit euroatlantická civilizace? Je demokracie už i v jejím epicentru tak slabá, že nedokáže ochránit a zabezpečit ani jeden ze svých největších symbolů, sídlo parlamentní moci? Jsme už na vrcholu střetu civilizací, jak to v 90. letech jasnozřivě předpověděl ve své stejnojmenné slavné knize politolog Samuel Huntington? A jakou cestou se vlastně může Západ bez rozklížené Ameriky vydat? Žádné smysluplné alternativy nejsou na obzoru. Evropská unie to není. NATO slouží jiným účelům.

Spojené státy ale nejsou rozebrané jako kostičky z lega jen kvůli vypjatému trumpismu. Negativní vliv má na vývoj v USA i druhá strana, která nesmiřitelně boří pomníky, odmítá osvědčené tradice a zvyky, volá po zrušení policie a hovoří o systémovém rasismu bělochů. Jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet.

Predikce, zda se situace v Americe uklidní, až nastoupí do Bílého domu Joe Biden, může být ošidná. Věřit tomu spíše nelze, i když se bude snažit ze všech sil. Spojené státy i Západ mají proto zaděláno na dlouhodobý průšvih, který je bude oslabovat a omezovat. Prezidenti Putin a Sin Ťin-pching mohou bouchat šampaňské, i když už se Nový rok slavil.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video