Když pomineme všechny marketingové triky, jako je ono údajné referendum o vládě, které ovšem platilo jen pro první kolo, dokud se vyhrávalo, nebo snaha zviditelnit salám Vysočina, je hlavní zpráva letošních senátních voleb prostá. Pomalu končí éra Andreje Babiše, nikoli však hnutí ANO nebo ultrapopulistů jako takových. Mohlo by se nám to líbit, pokud by to s sebou neneslo některé nebezpečné jevy.
Pro své tvrzení o brzkém konci Babišově máme tři ilustrace, které v barvách nakreslily tři konkrétní volební okrsky. Rámovány jsou loňskou prohrou ve sněmovních volbách a tou letošní v senátních. Aby se Babiš nedostal do spirály neúspěchu, bude muset vzdát i volbu prezidentskou. A příští řádné volby do sněmovny v roce 2025 jsou dál, než si předseda hnutí ANO připouští.
Ilustrace první, okrsek Jihlava a výhra Miloše Vystrčila (ODS) nad Janou Nagyovou. „Musíme si uvědomit, že jsme bojovali proti pěti stranám,“ stěžovala si po prohře místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová. Fakticky je to zhruba na úrovni jakéhokoli jejího předchozího početního výkonu, počínaje státními rozpočty. Její úvaha by možná dávala smysl, kdyby měl volič pět hlasů, což chápe každý účastník kurzu zvaného matematika pro šestou třídu zet dé eš.
Občanská společnost našla cestu, jak dominantnímu ANO čelit, což ostatně připomněl předseda ODS Petr Fiala. „Projekt Spolu má velkou budoucnost,“ řekl. Je v tom obouznačnost: dokud bude koalice vystupovat jednotně, má šanci Babiše porážet. Když se nedohodne, je tu průšvih. Což nás z Jihlavy posouvá o nějakých 150 kilometrů východněji, do Kroměříže.
Analýza vítězství Jany Zwyrtek Hamplové proti kandidátce ANO Lucii Pluhařové je prostá. Antisystémová Zwyrtek dokázala ve druhém kole zvednout i voliče další nesystémové SPD a možná i ČSSD, jejíž byla léta členkou. Měla kde brát a mobilizovat. Zatímco rovněž nesystémovou Pluhařovou voliči systémových stran volit nedokázali a zůstali doma.
Tak dlouho Andrej Babiš slyšel, že svým ultrapopulismem posouvá hranice a jednoho dne přijde „někdo, kdo se nezakecá“, až to teď potvrdil kroměřížský okrsek. Babiš se dál může pokoušet po ČSSD a komunistech vysávat i SPD, ale z pravého extrému už se proti němu tlačí další subjekty. Nemluvě o tom, že ani Tomio Okamura nebude chtít tento prostor opustit zadarmo. Obě strany jsou zároveň jedinou sněmovní opozicí, to nevěstí nic dobrého.
Za Babišovou prohrou jsou samozřejmě i specifika Senátu a většinové dvoukolové volby obecně. Tak dlouho jeho voliči slyšeli „zrušte Senát“, případně „chceme jednokolovou volbu“, až buď nepřišli vůbec, nebo nedorazili ke druhému kolu. Instantní karma nás vede do Ústí nad Labem, kde Babišův kandidát Petr Nedvědický tvrdě prohrál s historikem Martinem Krskem (SEN 21).
V komunálních volbách přitom Nedvědického ANO pohodlně zvítězilo a sestavuje koalici. Babiš říká, že komunální volby vyhrál. Je to podobné, jako když kdysi vyhrávala volby tenisová raketa Václava Klause, jen teď Babišovi na komunál stačí pytel sena.
Do Senátu je ale třeba stavět osobnosti – a těch se hnutí ANO nedostává. Šiška salámu to nespraví. Volby jsou to nejcennější, co v demokracii máme. Političtí šmejdi se pokusili jejich hodnotu srazit na úroveň prasečích kůží a až na výjimky jim to tentokrát znovu nevyšlo. To je největší memento pro občanskou společnost: když se vytratí jednota a schopnost se domluvit, budou populisté úspěšně prosakovat volbami.
Autor je spolupracovník redakce
