Letní plavčík Šmarda nabízí záchranný kruh. Je to jen plácnutí do vody

Předseda ČSSD Michal Šmarda

Předseda ČSSD Michal Šmarda Zdroj: ČTK

Česká veřejnost se v těchto horkých letních dnech rozdělila na dva tábory. Na ty, kdo ještě neviděli video, v němž předseda ČSSD Michal Šmarda zachraňuje občana tonoucího v rybníce ekonomické nejistoty, a na ty, kterým se to již poštěstilo. Přitom řekněme, že ti první o moc nepřišli.

Filmařsky to není žádný Fellini, na so­ciálních sítích, kam je klip primárně určen, ovšem rozhoduje obsah. I ten je problematický. Jsme odkázáni na písmenka, proto si nejprve v krátkosti popišme, oč kráčí. Pokusíme se být co nejvíce autentičtí, i tak ale pochopíme, že můžeme být podezíráni z podpory a propagace České sody: Občan se topí v záplavě drahoty, střih, Andrej Babiš mu radí „když nemůžeš, přidej víc“, Petr Fiala nabízí deštník proti drahotě, k čemu ale deštník tonoucímu. Střih – naštěstí je tu plavčík Šmarda, který tonoucího táhne z vody a představuje svůj záchranný kruh v podobě opatření navrhovaných sociální demokracií. Stop.

Sociální demokracie šetří, kde může, a tak ji scenaristickou nerozmáchlost rádi odpustíme, kladný vliv to může koneckonců mít i na cílovou skupinu, která si opasky utahuje taky. Vlastně by v současné ekonomické situa­ci mohla ČSSD najít onen šťastný moment, který ji po letech sešupu voličské podpory konečně odrazí ode dna a vrátí jí voliče, kteří se dnes toulají někde mezi Piráty, STAN, a hlavně hnutím ANO. K tomu jí ale scházejí dva důležité faktory. Důvěryhodnost a lidé.

Sociální demokracie má mimořádný talent postavit své kampaně jako obžalobu vlastního vládnutí. Před volbami 2017, tou dobou čtyři roky ve vlastní vládě, se producírovala Prahou na vlastní manifestaci „za vyšší mzdy“. Před rokem zase vytáhla proti ministrovi životního prostředí, se kterým seděla ve vládě, a chránila vodu. Její současná kampaň „Záchranný kruh proti chudobě“ obsahuje takových lahůdek hned několik. Nechybí pravidelné zvyšování minimální mzdy prostřednictvím zákona, který za osm let neprosadila.

Speciální kapitola jsou pak návrhy, které se přímo týkají rezortu sociálních věcí, jemuž ČSSD roky vládla. Regulace agenturního zaměstnávání, boj proti švarcsystému, to zní fajn, ale kde byla ČSSD poslední roky? S úřady práce připravovala antisociální novelu dávkového systému, která vycházela z líbivého předpokladu, že největším problémem sociálních rozpočtů je zneužívání dávek. Což je, jak víme, problém okrajový.

Posílit kontrolní pravomoci Státního úřadu inspekce práce! Co pro to ČSSD udělala v minulosti? Krátce před volbami se Jana Maláčová vydala na pompézní kontroly do několika firem, přítel Matěj Stropnický ji a sebe u toho vyfotil a strčil na Instagram. Prý jednodušší systém podávání žádostí o nepojistné dávky! „Stát se musí přestat chovat k lidem v nouzi a priori jako ke zneužívačům a podvodníkům. Na příspěvek na bydlení je potřeba odevzdat až 14 dokumentů!“ zjistila ČSSD po osmi letech, kdy pro žadatele o dávky neudělala v tomto směru v lepším případě nic. Čili přejeme do Lidového domu dobré ráno.

ČSSD na tom není dobře ani personálně. Strana je rozvrácená, léta panování krajských kmotrů zavřela cestu nahoru lidem, na kterých by teď mohla stavět. Poprat se s tím musí sama a bude to trvat roky. Šmardovo letní plav­čické číslo je v tomto směru jen plácnutím do vody.

Autor je spolupracovník redakce