Luděk Niedermayer: Chybějící řízení rizika zhoršuje energetickou krizi | E15.cz

Luděk Niedermayer: Stát neřídí rizika, jako je neřídila Bohemia Energy před krachem

Jsme svědky podobně drahého selhání fungování státu jako byla kauza Bohemia Energy: Nemalá část „státních firem“, například nemocnice, krajské instituce, ale třeba i Správa železnic, nemá zajištěnu elektřinu na příští rok, píšel Luděk Niedermayer.
Jsme svědky podobně drahého selhání fungování státu jako byla kauza Bohemia Energy: Nemalá část „státních firem“, například nemocnice, krajské instituce, ale třeba i Správa železnic, nemá zajištěnu elektřinu na příští rok, píšel Luděk Niedermayer.
• 
ZDROJ: Pexels

Luděk Niedermayer

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
2

Už jsme na to možná zapomněli, ale velkou roli v tom, že energetická krize způsobená ruskou agresí dopadla na české domácnosti a firmy tak silně, sehrál kolaps obchodníka Bohemia Energy. Ten se původně zavázal k levným, obvykle dlouhodobým dodávkám elektřiny. Na kontraktech nejprve vydělal miliardy korun, neb energii pro dlouhodobé dodávky kupoval na krátkodobém trhu, kde ceny i v důsledku pandemie klesly. Když začaly ceny růst a obchodník musel nakupovat dráž, než prodával, stáhl obrazně řečeno roletu a poslal statisíce klientů na trh, na kterém panovaly do té doby nepředstavitelně vysoké ceny.

Skokové zdražení cen pro odběratele vyvolalo to, že obchodníci, kteří klienty přebrali, pro ně potřebovali na tomto „drahém trhu“ koupit energii. Místo postupného růstu tedy vzrostly ceny statisícům klientů, kteří měli za to, že jsou aspoň jistou dobu před zdražením chráněni, takzvaně „přes noc“. Došlo k tomu kvůli selhání státní regulace a dohledu nad obchodníky. Strategie, kterou využívala Bohemia Energy, je možná jen tehdy, pokud má obchodník velký kapitál a rezervy na to, aby náklady v případě nepříznivého vývoje pokryl, což musí zajistit dohled a regulace. Otázka také je, zda v případě tak velkého kolapsu je optimální řešení de facto přesunout náklad selhání obchodníka a státu plně na klienty. Například u bank existuje Fond pojištění vkladů, který dopady zmírňuje.

Dnes jsme svědky méně viditelného, ale možná dokonce podobně drahého selhání fungování státu. Tím je situace, kdy nemalá část „státních firem“, například nemocnice, krajské instituce, ale třeba i Správa železnic, nemá zajištěnu elektřinu na příští rok. Může se stát, že růst jejich účtů nebude jen v řádu dvoj- či trojnásobků, ale mnohem vyšší. Stát jejich situaci nebude moci ignorovat, a tak další miliardy v našem, už tak napjatém rozpočtu budou muset změnit směrování.

Drahé energie a zastropování cen:

Video se připravuje ...
Drahé energie a zastropování cen

Anekdotická evidence naznačuje, jak k této situaci došlo. Někdo, kdo v hypotetické „státní firmě“ odpovídá za nákupy elektřiny, nabyl dojmu, že ceny jsou moc vysoko, a tak nákup odložil. Rozhodnout o něm v březnu či v dubnu, když byly ceny ještě vyšší, pak v této logice věru nešlo. A tak se daný „manažer“ prováhal do léta, kdy ceny začaly být věru hrůzostrašné, a nepovažuje to za svou chybu, ale dílo osudu. Co je na tom špatně, když je realitou, že ceny, které na trhu v posledních týdnech panovaly, jsou dříve nepředstavitelné? Pokud někdo volil takový přístup, zcela ignoroval principy řízení rizika. Zjednodušeně řečeno, pokud neví, jak se ceny budou vyvíjet, je nejlepší cestou rozkládat výkyvy ceny pravidelnými nákupy části potřeby „dost dlouho dopředu“. Samozřejmě dojde i na nákup za vysoké ceny, ale ten se průměruje proti těm levnějším.

Myšlenka na to, že by stát do situace vstoupil, a pro velkou část „státních odběratelů“ by toto průměrování formou dokonce třeba i státního obchodníka dělal, není proto vůbec nesmyslná. Samozřejmě nikoli ve formě, která předpokládá, že tento obchodník dostane energii od výrobců levněji, „pod pultem“. Mohlo by to jako vedlejší efekt umožnit i porovnávání spotřeby různých odběratelů či v čase, a tím lépe směrovat investice na zvýšení energetické efektivity. Vzhledem k tomu, že stát a jeho organizace mají předpoklad pro dlouhodobé fungování, a tudíž by rozkládání v čase mohlo probíhat i velmi dlouhými nákupy, přinesl by tento postup též větší aktivitu na trhu dlouhodobých nákupů a prodejů elektřiny. Kdyby se to stalo v minulosti, byl by dopad extrémních cen více rozložen v čase. Mimo jiné, vytvoření poptávky po „dlouhém“ nákupu elektřiny by pomohlo k efektivní a levné podpoře růstu obnovitelných zdrojů elektřiny.

Autor je europoslanec za TOP 09 a bývalý víceguvernér ČNB

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery