Ohrožení demokracie však v tomto případě nespočívá ani tak v samotném útoku na premiérovu poštu nebo ve vyzrazení nějakých zcela zásadních informací.
Ostatně snímky obrazovky, jejichž prostřednictvím neonacističtí hackeři korespondenci zveřejňují, jsou tak snadno manipulovatelné, že to premiérovi nechává velký prostor k mlžení kolem jejich pravosti. Čehož Úřad vlády po prvotním zaváhání bohatě využívá, navíc někteří internetoví mágové už přišli s celkem přesvědčivými indiciemi, že přinejmenším část zveřejněných mailů je padělaná.
Skutečné ohrožení demokracie ovšem představují autoři těchto úniků, respektive jejich legitimizace, byť jistě jen částečná. Server White Media, který Sobotkovy maily zveřejnil, svým obsahem bohatě naplňuje skutkové podstaty všech těch trestných činů s dlouhými názvy, které se zabývají šířením nenávisti, rasismem, vzýváním nacismu a výzvami k násilí na vybraných skupinách osob.
Jenže servery jsou v Americe, takže česká jurisdikce je na samotný web krátká, a dohledat autory je hodně složité. Budiž, to je známý problém a bylo by hloupé kvůli němu zasahovat do svobody internetu, která má přes různé výhrady a výjimky globální podstatu.
Web, kombinující dvě nové „ctnosti“, může být vnímán jako legitimní. To by byla fatální chyba.
Skutečně velká potíž ale nastává, jestliže si otevřeně rasistický server dobude tak masivní pozornost a s ní i kousek zcela nezasloužené legitimity. Ta je podpořena především ve chvíli, kdy někteří novinářští kolegové nešťastně označují web bez dalšího za „xenofobní“.
Být xenofob už je dnes u nemalé části společnosti bezmála móda, rýt do „systému“ a vinit jej ze zrady občanů také patří k hospodskému bontonu (tak proč se mu neprohrábnout v mailech), takže web, který tyto „ctnosti“ kombinuje, může být snadno vnímán jako legitimní součást veřejného prostoru, byť kdesi na jeho okraji.
Tak to ale není. Žumpa přetékající nenávistnými hoaxy, rasistickými výlevy, výzvami k nacionální revoluci a seznamy „xenofilů“ je zcela mimo hranice, v nichž lze hovořit o veřejné demokratické debatě. Můžeme jen doufat, že skokový nárůst návštěvnosti v důsledku posledního hackerského počinu toto vědomí nerozmlží, protože právě to by bylo skutečným ohrožením demokracie.
Argumentace „k člověku“ je obecně vnímána jako úskok, vybočení z pravidel regulérní diskuze, jež se má v ideálním pojetí vždy držet argumentů „k věci“. V případě webů jako White Media, jimž jsou jakákoli pravidla racionální demokratické diskuze zcela lhostejná, by se však k podstatě zdroje tvrzení přihlížet mělo. Raději premiéra ve vleku poradců než neonacisty a tupé rasisty jako strážce demokracie.
