Martin Čaban: Věci veřejné si svůj hrob vykopaly samy

Radek John

Radek John Zdroj: CTK/Katerina Sulova

Když se prohrabeme novou záplavou všemožných vyjádření a mlžení kolem současné vládní krize a dobereme se k jejímu jádru, najdeme starou známou bolest. Věci veřejné nemohou překousnout, že je jejich koaliční partneři neberou dostatečně vážně.

Málo s nimi jednají, jejich rezorty postihují nejpřísnějšími rozpočtovými škrty, opomíjejí „jejich“ body v programovém prohlášení vlády. Tento pocit nejmenší vládní strany je do velké míry pochopitelný, což se ovšem nedá říci o metodách, jimiž se snaží proti tomuto jevu bojovat.

Ano, Věci veřejné neberou vážně nejen koaliční partneři, ale dnes už vůbec nikdo. Je to ovšem v první řadě vina Věcí veřejných. Straně se během vládního angažmá podařilo poztrácet i ta zrnka důvěryhodnosti, s nimiž snad do vysokých pater české politiky vstupovala. A koaliční partneři na tom nenesou vinu.

Věci veřejné si svůj politický hrob už dávno vykopaly samy. Už dávno do něj také skočily oběma nohama a zasypaly se příslovečnými šesti stopami hlíny. To, co předvádějí teď, už připomíná jen úpornou snahu ještě uklidit lopatu, aby po „straně přímé demokracie“ opravdu nezbyla ani stopa.

Vstup do vlády s lidmi, proti nimž strana celou volební kampaň bojovala, tragikomické výkony véčkařských ministrů, Bártův podnikatelský plán na ovládnutí veřejných zakázek prostřednictvím „politické divize“ ABL, Bátora, evropské fondy, soud o vnitrostranické úplatky, to všechno je stará vesta, to všechno jsou sebevražedné kroky, na nichž nikdo jiný než Věci veřejné nenese vinu. Aby byl výčet toho, čím se strana zpronevěřila svému volebnímu programu, kompletní, můžeme položit ještě jednu otázku: kde zůstali véčkaři?

Pro zapomnětlivé (i v řadách samotné strany), to jsou ti registrovaní příznivci strany, kteří měli podle předvolebních slibů o přímé demokracii rozhodovat v internetových referendech o všech důležitých věcech. Ještě před rokem při vládní krizi se o nich alespoň trochu mluvilo, i když rozhodnutí o vládě (zaplať pánbůh) nakonec do ruky nedostali. Dnes, když se opět rozhoduje o bytí a nebytí vlády, už po véčkařích neštěkne ani pes, natož někdo z vedení strany. Sekce Referenda na webu strany je mrtvá, přímá demokracie se nekoná.

Stručně řečeno, ještě žádná politická strana v polistopadové historii se svým voličům nevysmála po volbách do obličeje tak strašlivě jako Věci veřejné. Ještě nikdo neobrátil po volebním úspěchu svůj předvolební program a politický étos naruby tak jako nejmenší vládní partaj. Pokud dojde na předčasné volby, bude to pro Bártu a Johna nejspravedlivější možný trest.

Přes všechny nepříjemnosti, které by předčasné volby přinesly, ten pohled by mohl stát za to.