Martina Peřinková: Český fotbal cestuje v čase. Zpátky

Mimořádná valná hromada Fotbalové asociace České republiky se konala 16. září. Měl na ní být zvolen nový předseda poté, co koncem června na funkci rezignoval Ivan Hašek. Jindřich Rajchl (vlevo) vysvětluje zástupcům UEFA, že schůze nebude pokračovat, protože se delegáti nedohodli na programu.

Mimořádná valná hromada Fotbalové asociace České republiky se konala 16. září. Měl na ní být zvolen nový předseda poté, co koncem června na funkci rezignoval Ivan Hašek. Jindřich Rajchl (vlevo) vysvětluje zástupcům UEFA, že schůze nebude pokračovat, protože se delegáti nedohodli na programu. Zdroj: ctk/Michal Dolezal

Když Ivan Hašek předčasně opouštěl post předsedy fotbalového svazu, prohlásil, že se českému fotbalu podařilo vrátit důvěryhodnost a stabilizovat jeho situaci. Stačila chvilka, aby se ukázalo, že se nemohl mýlit více.

Páteční valná hromada české Fotbalové asociace, na níž se měl volit nový předseda, skončila fiaskem. Delegáti české a moravské komory se totiž rozhodli řešit své spory ještě před samotnou volbou. Česká strana neschválila změnu stanov, moravská odmítla odhlasovat program valné hromady. A tak k volbě předsedy vůbec nedošlo. Zasedání netrvalo ani do oběda. Český fotbal je tak chudší o tři čtvrtě milionu (tolik prý páteční valná hromada stála) a je stále bez předsedy.

Obě strany svalují vinu za neúspěch jedna na druhou. I kdyby se povedlo v dalším termínu zvolit nového předsedu, což rozhodně nebude jednoduché, páteční jednání český fotbal nenávratně poškodilo. Opět se ukázalo, že v jeho čele jsou lidé, jimž jde o moc a vlastní zájmy významně více než o fotbal. Dlouho a těžce hledaná čistota a důvěryhodnost fotbalu, na níž chtěl stavět Hašek, je opět ztracena. A podíváme-li se na kandidáty pro fotbalový trůn, nedá se čekat, že by se důvěra lidí ve vedení českého fotbalu výrazně zvýšila.

Nehezký obraz současné situace doplňují i další události. Třeba náhlé odvolání komise rozhodčích a následný protest šesti klubů (včetně obou pražských „S“), které tento postup dokonce napadly u soudu. Sparta a Slavia navíc ještě vyhrožují, že když nebude po jejich, začnou si samy prodávat televizní práva na své zápasy.

To vše ukazuje, jak naivní byl postoj Ivana Haška. Za půl roku po jeho odchodu se fotbal vrátil tam, kde dlouhá léta byl. Nemá důvěru fanoušků, delegáti valné hromady si dělají naschvály a nejsou schopni se domluvit. Znovu se objevují žaloby, obvinění a úskoky.

K tomu je třeba připočítat ještě sportovní úroveň českého fotbalu. Národní tým horko těžko bojuje o účast na mistrovství Evropy, s čestnou výjimkou Plzně nehrají české týmy evropské poháry, na domácí ligu nechodí diváci.

Aby se to změnilo, potřebuje český fotbal silnou osobnost, vůdce, jejž budou všichni respektovat a který dokáže zkažené fotbalové prostředí ozdravit. Bohužel mezi kandidáty na předsedu asociace nikdo takový není. Dá se tedy očekávat, že úpadek českého fotbalu bude pokračovat i v dalších letech. Hašek snad měl potenciál „spasitele“, ale svůj boj vzdal po dvou letech, ať kvůli lákavým petrodolarům nebo něčemu jinému.
Nynější události ukázaly, že svou roli nezvládl a český fotbal prostě nechal ve štychu. A žádný další možný spasitel, který by svou práci dotáhl do konce, momentálně na obzoru není.