NASA hledá nápady a technologická řešení pro mise na Mars a Měsíc | E15.cz

NASA hledá nápady a technologická řešení pro mise na Mars a Měsíc

Třesk Marka Schwarzmanna
Třesk Marka Schwarzmanna
• 
ZDROJ: Jan Štěpánek

Marek Schwarzmann

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Jestli vás někdy zajímalo, jak to vypadá, když se plánuje velká vesmírná mise, máte v těchto dnech ideální příležitost nahlédnout do kuchyně v tomto ohledu nejzkušenější agentury světa. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) nedávno zveřejnil upřesněné, avšak stále velmi generické cíle pro budoucí lunární a marsovské mise. Odbornou, ale i civilní veřejnost rovněž žádá, aby tyto cíle kriticky zhodnotila, doplnila, nebo se dokonce zapojila do jejich řešení. 

Máte-li tedy dávný nápad z dětství, jak by šlo řešit nějaký specifický problém při pobytu na Měsíci či Marsu (o kterém jste ještě nečetli v žádném sci-fi románu ani jej neviděli „vyřešený“ v nějakém filmu či, nedej Bože, v praxi, nebo si myslíte, že vaše firma takovou technologií již disponuje), neváhejte se Američanům ozvat. Třeba z toho bude ještě pěkný byznys, nebo alespoň mezinárodní sláva.

Dvě dekády výzkumu

NASA plánuje vyslat astronauty k Měsíci a Marsu někdy na přelomu třicátých a čtyřicátých let. Třeba mise k Marsu bude obnášet zhruba 500 dní letu vesmírem (celý let tam a zpátky) a třicet dní pobytu na povrchu Rudé planety. To vše ale samozřejmě za předpokladu, že se do té doby podaří vyvinout potřebné technologie, jejichž příliv má zajistit stanovené cíle.

„Hledáme externí zainteresované jedince či firmy, které nám pomohou s průzkumem Marsu a Měsíce v příštích dvaceti letech. Ladíme nyní cíle tak, abychom k budoucí spolupráci využili co největších synergií s průmyslovými i mezinárodními partnery,“ uvedla zástupkyně hlavního administrátora NASA Pamela Melroyová.

Úřad samozřejmě zatím žádné zakázky nezadává, jen veřejnosti předkládá své plány a ptá se, zda jsou relevantní a zda náhodou někdo neví, jak je nejen doplnit a upřesnit, ale ještě lépe, jak je realizovat za pomoci jakých technologií. Za tímto účelem budou uspořádány také dva odborné workshopy.

První je plánován na červen (deadline pro zasílání podnětů, nápadů a připomínek i přihlášek je 31. května) a zúčastní se jej zainteresovaní akademici a průmyslníci z USA. Druhý, který bude pro mezinárodní partnery, pak proběhne v červenci. Z workshopů poté vznikne rámec misí, rozdělení úkolů, výzkumných a výrobních zakázek a dalších pravomocí.

NASA zatím zveřejnila padesát cílů rozdělených do čtyř oblastí: přeprava a pobyt, lunární a marsovská infrastruktura, provoz a řízení a také věda a výzkum. A je mezi nimi řada tvrdých oříšků, které bude třeba rozlousknout. Třeba web Space.com si všímá, že bude nutné se vypořádat s nedostatkem gravitace v průběhu letu (obzvláště k Marsu). Astronautům při něm zeslábnou svaly a zřídnou kosti a chtít po nich, aby po Marsu pobíhali a „normálně“ pracovali, není optimální (byť je gravitace Marsu oproti gravitaci na Zemi jen přibližně třetinová).

NASA proto navrhuje, aby se celá mise (nebo alespoň její začátek, než si astronauti zvyknou) na povrchu mohla odehrávat nikoli v kupolovitých habitatech, jak je známe z futuristických maleb, ale prostě „jen“ ve velkém přetlakovém vozidle. Pokud by obnova svalové hmoty proběhla rychle, mohli by astronauti navléci obleky a vydat se na průzkum po svých.

Je toho hodně

Takové obleky však musejí být specificky upravené, aby odolávaly okolnímu prostředí. Podle NASA bude dále potřeba vyvinout podpůrný zásobovací systém, který by na povrch ať už Luny, či Marsu dopravil potřebné zásoby – nejen stavebních materiálů, potravin či kyslíku, ale také paliva. Bude též nutné bezpečně přistát s „raketou“, s níž astronauti z Marsu po skončení mise odletí (a odvezou také vzorky marsovské a lunární půdy zpět na Zemi). Jak takový vesmírný vehikl bude vypadat a jak bude fungovat, to vše se musí vymyslet již v příštích měsících či letech.

Mezi další zajímavé oříšky patří třeba vytvoření komunikačního systému, který by jednak monitoroval zdraví členů mise, jednak zvládal fungovat se zpožděním, jež bude při vzdálenosti obou planet vznikat. V NASA teoretizují také nad vznikem lunárního a marsovského železničního přepravního systému pro rychlejší a snazší pohyb astronautů (který by později posloužil jako základ pro vznik budoucí lunární/marsovské ekonomiky) a součástí cílů je i vývoj speciální elektrické lunární sítě, kterou půjde rozšiřovat a pracovat s ní jak za pomoci lidských techniků, tak robotů.

Ostatně Měsíc má lidstvo (čti NASA, ESA, Roskosmos či JAXA) v plánech osídlit na velmi dlouhou dobu, ne-li přímo natrvalo. A z vědeckých cílů je zajímavý například plán zřídit lunární laboratoř na jižním pólu Měsíce, zahájení experimentů s dopady nízké gravitace obou těles na biologii nejen člověka nebo první formy vesmírného zemědělství. Opět ale: chybějí jejich rámec a definice.

Výzkum a vývoj vesmírných technologií má před sebou vzrušující dekády a slovy Marka Watneyho z románu Marťan, která si mimo jiné oblíbil i známý akademik a popularizátor vesmíru Neil deGrasse Tyson, pomocí vědy dáme Marsu na zadek („I’m gonna have to science the shit out of this“).

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery