Od začátku války na Ukrajině se Německo pere samo se sebou, zejména pak v dodávkách zbraní. Přece jen – Němci chtěli být národem, který už do války nepůjde. Otázku, zda posílat na Ukrajinu tanky a těžké zbraně, nebo ne, už vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze vyřešila kladně. Dodávky jsou ale pomalé, problém je i s municí. Do věci se nyní vložila zbrojovka Rheinmetall, jež chce přímo na Ukrajině postavit závod na výrobu bojových tanků Panther, které patří k nejmodernějším na světě.
Rheinmetall vyvinul tento stroj minulý rok a tank dosud v žádné armádě světa nebojoval. Pokud by se závod opravdu postavil a Ukrajina panthery získala, byla by ukrajinská armáda první na světě, kdo by tyto stroje mohl ověřit v boji. Šéf porýnského zbrojního gigantu Armin Papperger chce do výstavby továrny na Ukrajině investovat 200 milionů eur, tedy zhruba pět miliard korun.
Fabrika by potom byla schopna vyrobit až 400 tanků ročně. Papperger počítá i s tím, že by závod byl obehnán systémem protiletecké obrany, která by ho chránila před útoky ruských raket. Ty veřejně slíbil bývalý prezident Ruska Dmitrij Medveděv, když se dostal k informaci, že by se na Ukrajině vyráběly německé tanky.
Kryty a bunkry: Kam se schovat a co mít v evakuačním zavazadle?
Medveděv chce na továrnu poslat speciální ruské střely Kalibr, které by prý takovou „fašistickou základnu“ zničily v několika minutách, jak ulevil své frustraci na síti Telegram. „Protiletecká ochrana výroby by nebyla nijak složitá,“ reagoval v médiích ředitel Papperger, který se střel Kalibr nebojí a počítá s tím, že by se závod zabezpečil technikou, kterou přímo vyrábí jeho firma.
Iniciativa Rheinmetallu nevychází ze snahy za každou cenu vydělat na válce, co se dá, jak by to na první pohled mohlo vypadat. Sám šéf firmy Papperger byl podle svých slov motivován především vývojem bojové situace. Válka se podle jeho názoru potáhne delší dobu a továrna na tanky přímo na ukrajinském území se bude obráncům velmi hodit.
Podle Pappergera se ukazuje, že Ukrajina je se současnou výzbrojí maximálně schopna držet své pozice. K posunu vpřed jí nepomohou ani dodávky leopardů od německé vlády, která navíc nedodá všech 300 strojů, jež má ve výzbroji Bundeswehr. „Ukrajinská armáda potřebuje k tomu, aby vyhnala Rusy, minimálně 600 až 800 tanků a k tomu bychom chtěli přispět,“ svěřil se ředitel Rheinmetallu v porýnském tisku.
Samozřejmě dál platí poučka, že válka je hrozné utrpení, ale také obrovský byznys. Kupříkladu firma Rheinmetall od začátku války dodala na Ukrajinu 250 tanků, starších strojů, ale i tanků Leopard 1 a Leopard 2. Ty firma sice nevyrábí, ale v minulosti je koupila, aby je dále modernizovala a se ziskem prodala. Rheinmetall opravil 40 bojových vozidel Marder, která také zamířila na Ukrajinu na pomoc obráncům bojujícím proti ruskému napadení. Na Ukrajinu putovaly systémy protivzdušné obrany, které společnost také vyrábí.
Rheinmetall kvůli zvýšené potřebě zbraní na Ukrajině musel rozjet naplno všechny své výroby po celém světě. Přijal také dalších 1200 zaměstnanců, dohromady po celém světě ve firmě pracuje 30 tisíc lidí. Rheinmetall vyrábí z většiny v Německu, posílil ale i své výrobní kapacity v zahraničí, zejména pak výrobu munice, které se na frontě v poslední době nedostává. Rheinmetall staví nový muniční závod v Maďarsku, jako akvizici do svého portfolia firma pořídila španělského výrobce munice.
Podle databáze SIPRI (Stockholm International Peace Research Institute), která sleduje toky zbraní a zbraňových systémů, je společnost Rheinmetall co do objemu 31. největší zbrojovka světa, v době pandemie ale přišla o část svých zisků, které se teď opět vracejí, přestože přetrvávají problémy s dodávkami surovin a materiálů. Ještě v roce 2019 vykazovala firma obrat 6,6 miliardy eur, o dva roky později to bylo o miliardu méně.
Minulý rok byl pro největší německou zbrojovku ale úspěšný, což se odrazilo i na burze. Firma od začátku války na Ukrajině zdvojnásobila hodnotu svých akcií, její tržní kapitalizace je dnes 11 miliard eur. Cenné papíry Rheinmetallu byly dokonce minulý týden přijaty do hlavního indexu německé burzy – indexu DAX.
Německý zbrojní průmysl se teď soustředí na zakázky německé vlády, která slíbila, že do modernizace armády dá kvůli agresivitě Ruska a dalším hrozbám 100 miliard eur. Společnost ThyssenKrupp tak například už profitovala z nových dodávek pro německé námořnictvo. Německé zbrojovky ale zažily i své velké zklamání. To když se polská vláda raději obrátila se svou velkou zakázkou na tanky a další výzbroj na výrobce z Jižní Koreje. Němečtí zbrojaři jsou přitom přesvědčeni, že by dodávky pro Polsko zvládli. Chyběla však politická důvěra mezi Scholzovou vládou a kabinetem Morawieckého, bez jejichž vzájemné dobré vůle se obchod nemohl uskutečnit.
Autor je spolupracovník redakce.
