Petr Fischer: Stát pomáhá málo. Nespokojení Němci chtějí po vládě v těžkých časech zázraky | E15.cz

Nespokojení Němci chtějí po své vládě v těžkých časech zázraky

SPD kancléře Olafa Scholze se v několika průzkumech dostala už pod dvacet procent.
SPD kancléře Olafa Scholze se v několika průzkumech dostala už pod dvacet procent.
• 
ZDROJ: Reuters

Petr Fischer

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Přesně před rokem začínala v Německu horká část předvolební kampaně. Kancléřské akcie lídra sociální demokracie (SPD) Olafa Scholze šly prudce nahoru, naopak lídr konzervativní CDU/CSU Armin Laschet prožíval pád. Po roce je vše jinak. Scholzova SPD se v několika průzkumech dostala už pod dvacet procent (ve volbách to bylo 25,7 procenta) a její největší opoziční konkurent, už s novým lídrem Friedrichem Merzem, vede průzkumy preferencí se stabilním ziskem 27 procent.

Ztráty zapisuje i další vládní strana, svobodní demokraté (FDP), kteří místo 11,5 procenta, získaných v zářijových parlamentních volbách, vykazují popularitu na hranici šesti až sedmi procent. Za pokles preferencí může do velké míry vystupování předsedy FDP Christiana Lindnera, který v čase krize podle německých komentátorů zbytečně provokoval lidi opulentní několikadenní svatbou na ostrově Sylt nebo svými vyjádřeními o „mentalitě vyhazování“, jak okomentoval populární letní devítieurový tarif na veřejnou dopravu v celém Německu, jejž využily přes tři desítky milionů lidí.

S Lindnerovou prací je podle průzkumů (Statista, srpen 2022) spokojeno jen třicet procent lidí, celých šedesát procent je nespokojeno. Horší čísla (28 procent spokojeno, 59 procent nespokojeno) paradoxně vykazuje už jen šéf opozice Merz. Důvod? Merz není úplně nakloněn sociálním opatřením na potírání krize, chce ale prodloužení činnosti jaderných elektráren, i tak je jeho strana v čele volebních průzkumů. Možná jen proto, že teď není ve vládě a nemá odpovědnost. Ale ani kancléř Scholz spokojen být nemůže, jeho práci hodnotí pozitivně 42 procent, 55 procent je s ním nespokojeno.

Nejspokojenější jsou Němci (55 procent) s ministryní zahraničí Annalenou Baerbockovou a ministrem hospodářství a ochrany klimatu Robertem Habeckem (50 procent). Oba lídři Zelených se rychle přizpůsobili historické změně, kterou přinesla válka na Ukrajině, dělají částečně pragmaticky vstřícné kompromisy v energetické politice a také chápou, že konflikt s Ruskem hned tak neskončí, zároveň ale odmítají kvůli tomu pohřbít ideje zeleného hnutí. To vše přináší Zeleným body ve volebních preferencích. Zeleným se daří přeskakovat nejsilnější vládní stranu SPD a mají stabilně přes dvacet procent hlasů, ale v některých výstupech se už přiblížili na dosah vedoucí opoziční koalici CDU/CSU s 26 procenty. A to v loňských zářijových volbách Zelení těsně nedosáhli ani patnácti procent.

Hlavní důvody současného propadu popularity některých vládních stran a politiků jsou v tom, jak se vláda staví k sociální pomoci během krize. Z českých sociálních sítí se občas zdá, že nejhorší situace je v Česku a všude jinde jsou lidé s pomocí vlád spokojeni, o Německu to rozhodně neplatí. A to přesto, že vláda schválila různé pomocné balíčky, včetně již zmiňované devítieurové jízdenky nebo rabatu na naftu a benzin. Ani to ale Němcům, kteří se bojí dalšího růstu cen a nedostatku tepla v zimě, nestačí. Inflace v Německu se vyšplhala už na 7,5 procenta, což je ale stále o více než polovinu méně než v Česku (17,5 procenta).

Pravidelný politický barometr (Politbarometr) na veřejnoprávní televizi ZDF ukázal, že pomoc spolkové vlády v této těžké době je pro většinu lidí malá. Stěžují si a brečí i Němci, přestože jejich vláda má menší problémy s rozpočtovým deficitem, chystá ulehčení všem lidem na daních a také dotace na energie v příští topné sezoně. Za příliš malou považuje pomoc vlády 58 procent dotázaných Němců, třicet procent lidí za adekvátní, pět procent za přehnanou.

Mnohem zajímavější je sledovat hodnocení vládní politiky podle politických stran. Největší nespokojenost dle očekávání vyjadřují voliči populistické Alternativy pro Německo (AfD), která dlouhodobě kritizuje zapojení Německa do protiruské aliance na Ukrajině a jeho so­ciální dopady. Osmdesát procent voličů AfD, která má nejsilnější postavení na východě země, považuje pomoc Scholzovy vlády proti cenové a energetické krizi za malou a nedostatečnou. Stejný názor má 71 procent voličů Levice, ale také – překvapivě – 60 procent voličů vládních liberálů z FDP. Ale i voliči SPD, Zelených a rovněž opoziční CDU/CSU se z 53 procent shodnou, že vláda pomáhá lidem málo.

Dá se tedy říct, že německá společnost touží po větší vládní pomoci, větším zajištění před špatnými časy, které zhorší finanční situaci domácností, jak letos očekává až 40 procent Němců. Nikdo ale, ukazuje také sociologický průzkum ZDF, nechce zvyšovat státní dluh ani daně. Voliči chtějí větší pomoc bez větších nákladů, jinak řečeno – zázrak. V řešení energetické krize jsou Němci naopak realističtí: téměř všichni (93 procent) doporučují budovat další obnovitelné zdroje a dvě třetiny voličů nevidí problém v prodloužení životnosti jaderných a uhelných elektráren. Konečně něco, na čem může vláda stavět.

Autor je spolupracovníkem redakce

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery