Evropští představitelé by podle liberálního newyorského listu měli více dbát na potíže obyčejných Řeků než na problémy „zazobaných“ evropských bankéřů, kteří drží řecké dluhopisy.
„Spíše než aby se snažili potrestat 'rozhazovačné' Řeky, měli by myslet na důsledky toho, když Řecko odsoudí k létům záporného růstu, rostoucí nezaměstnanosti a daní, za které jim neslíbili na oplátku nic kromě toho, že za deset let klesne poměr jejich státního dluhu k HDP na problematické úrovně z let 2008-2009,“ uvedl deník.
NYT: Řecko už dělá pokroky, potřebuje ale podporu
Řecko podle něj potřebuje vážné a bolestivé reformy včetně odstranění zastaralých pracovních zákonů, zeštíhlení nafouklého veřejného sektoru a prodeje špatně řízených státních firem. Současná řecká vláda podle něj již dosahovala skutečného pokroku.
Podle NYT je ale pro ni nadále nemožné propouštět tisíce veřejných zaměstnanců v situaci, kdy je kvůli rozpočtovým škrtům nemožné najít práci v soukromých firmách, či dále ořezávat sociální podpory a služby v okamžiku, kdy přibývá lidí bez práce a chudých.
Důraz na bezhlavé škrty řešení nepřinese, myslí si newyorský list
Evropští politici by proto měli znovu projednat záchranný plán z minulého týdne tak, aby kladl důraz na reformy a hospodářský růst, a ne na „neutuchající škrty“. Stejné podmínky by pak měli nabídnout i dalším zájemcům o záchranu. „Jestli (dlužníci) chtějí nějaké peníze od Řecka zpátky, musejí Atény zase růst a vydělávat,“ podotkl list The New York Times.
Evropa podle listu také v záchranném plánu pro eurozónu musí naléhavě vyjasnit mezery. Mělo by být například jasné, jak chce financovat mnohem větší záchranný fond, který je podle ní potřeba, bez toho, aby do něj vkládala své další prostředky. Vysvětlení také potřebuje způsob, jak evropské země zaplatí za rekapitalizaci bank, jejichž potenciální ztráty rostou s každým týdnem.
List přitom připomíná, že pokud se řeckou krizi nepodaří uspokojivě vyřešit, může to ohrozit další země, například problémovou Itálii. Záchrana Říma by přitom mohla potopit euro.
„Pokud by se k ní nepřikročilo, mohlo by to ale položit evropské banky, ale i některé americké finanční firmy. Zásah globální ekonomiky by byl obrovský. Na nynějším summitu skupinu G20 by proto každý státník měl vyvíjet tlak na Evropany, aby dělali všechno pro to, aby to odvrátili,“ uvedl list.
