Od loňského března toho česká ekonomika mnoho dobrého nezažila. Sektory jako cestovní ruch, pohostinství a řada dalších služeb byly a stále jsou výrazně bity, ale pokud bychom se snažili najít aspoň něco pozitivního, na co můžeme být zvlášť v Česku pyšní, jsou to telekomunikační služby a především to, jak si na trhu vedou malí a střední operátoři.
Hodnota přístupu k rychlému internetu se obrovsky zvedla i díky tomu, že řada z nás začala pracovat z domova a děti musely přejít na distanční výuku. Loni jsme při všem tom neštěstí měli ale v jedné věci štěstí. Těsně před pandemií se na trhu bez nějaké velké publicity odehrála naprosto zásadní technologická změna. Stát – respektive telekomunikační regulátor ČTÚ – uvolnil pro volné využívání operátory v Česku kmitočtové pásmo 60 gigahertz. To na trhu způsobilo doslova revoluci.
Pro rekapitulaci – v Česku máme v segmentu pevného připojení k internetu jeden z nejvíce konkurenčních trhů v Evropě, což má původ v dávné telekomunikační minulosti před dvaceti lety. Tehdy se, kvůli neschopnosti tehdejšího monopolního Českého Telecomu rychle uspokojit poptávku po připojení k internetu, vyrojily stovky lokálních a regionálních operátorů.
Ve městech pak rychle kopali své přípojky operátoři kabelových televizí. Výsledkem je situace, kde má bývalý monopolista nejnižší podíl na trhu v Evropě a většina domácností si může vybírat z mnoha různých nabídek od velkých i malých hráčů.
Místní operátoři vyrostli na bezdrátových sítích v pásmu určeném pro WiFi, ale ti větší postupně začali investovat i do optických sítí. Dnes tak často jde o významné regionální podnikatele s obraty ve stovkách milionů korun a s desítkami tisíc zákazníků. Dohromady tak české malé a střední telekomunikační firmy obsluhují přibližně polovinu českého trhu.
Bezdrátovým technologiím ale začal v posledních letech docházet dech, zvládaly vcelku spolehlivě rychlosti přinejlepším kolem třiceti megabitů, což už dnes nestačí. Přestávaly tak být konkurenceschopné. Technologie v nově uvolněném pásmu 60 gigahertzů to naprosto změnily. Jde o – slovy jednoho z větších lokálních hráčů – „naprostej game changer“, protože lokální operátoři mohou nabízet rychlosti v řádu stovek megabitů, navíc bez zvýšení ceny.
Obří apetit českých regionálních operátorů nasadit tyto technologie do sítě je vidět i na číslech v registračním systému ČTÚ. Od loňského ledna se v Česku „rozsvítilo“ bezmála 45 tisíc stanic v tomto pásmu.
Technologie je totiž nejen výkonná, ale hlavně levná – spoj v tomto pásmu stojí přibližně dva tisíce korun, takže limituje jen to, jak rychle dokážou továrny tato zařízení vyrábět a distributoři dovážet. Což byl loni problém kvůli koronavirovým uzavírkám, které ochromily i největšího evropského výrobce těchto zařízení, lotyšský MikroTik. Letos se nicméně zdá, že podobné problémy nehrozí a fabriky chrlí jeden spoj za druhým.
Jestli tak Česko v něčem do budoucna zaostávat určitě nebude, je to pevné připojení k internetu. V posledních letech do něj masivně investují všichni. T-Mobile je největším stavitelem optiky v zemi a letos chce pokrýt dalších sto tisíc domácností, Cetin dává každoročně miliardy do modernizace své sítě a lokální operátoři staví optiku i bezdrátové spoje dříve nevídanou rychlostí.
Rychlé, levné a zároveň kvalitní připojení domácností je daleko důležitější než rozvoj 5G sítí a na ekonomický růst bude mít daleko podstatnější vliv. Měli by to reflektovat i politici a regulátor, maximálně se snažit usnadnit výstavbu sítí, posilovat konkurenci a omezovat zbytnou byrokracii.
Autor je spolupracovník redakce
