Rozdělování mobilních telekomunikačních obrů na části je moderní trend, o kterém přitom nikdo nechtěl před mnoha roky ani slyšet. I proto byla „funkční separace“ na část infrastrukturní a část týkající se služeb považovaná za nejtvrdší nástroj, který mají k dispozici regulátoři, když chtějí řešit selhání na trhu a nic mírnějšího nepomáhá. Teď je to naopak nový standard. Operátoři se zbavují svých „realitních“ součástí dobrovolně a s velkou chutí.
Naposledy k podobnému kroku přistoupil i český T-Mobile, který pasivní části své infrastruktury, jako jsou nejrůznější stožáry, vysílače, střešní instalace a podobně, vyčlenil do separátní společnosti T-Mobile Infra CZ, jak o tom deník E15 informoval ve čtvrtek. Důvod, proč to operátoři dělají, je jednoduchý. Pro určitý typ investorů je takto vyčleněná infrastruktura daleko srozumitelnější než konglomerát obsahující služby, prodejny, marketing, práva k využívání frekvencí, aktivní síťové prvky a právě i pasivní infrastrukturu. Je to dobře vidět na tom, jaký typ kupců tyto infrastrukturní dcery lákají. Do společnosti Vantage Towers, což je obdobná infrastrukturní dcera skupiny Vodafone, letos na podzim strategicky vstoupilo konsorcium fondů vedené Global Infrastructure Partners (GIP) a KKR. To jsou obří fondy zaměřené právě na investice do infrastruktury – GIP vlastní letiště, přístavy, plynovody a rozvodné sítě.
Pasivní telekomunikační infrastruktura se chová jako nemovitostní byznys, je výhodná pro dlouhodobé investory a může si půjčovat za lepších podmínek. Zároveň má správce takové infrastruktury, který je v rozhodování nezávislý na zájmech mateřské firmy, motivaci zvyšovat počet nájemců na svých stožárech a střechách o další operátory. Takto Vantage Towers v Německu uzavřela partnerství s 1&1 Drillisch, který chce být v největší evropské ekonomice čtvrtým nejdůležitějším operátorem po Deutsche Telekomu, Vodafonu a O2.
Z(a)tracená čísla 18. díl - Zadlužení státu
Přistoupili k tomu v minulosti takřka všichni operátoři. Letos mateřská společnost českého T-Mobilu, Deutsche Telekom, prodala 51 procent ve své infrastrukturní dceřiné firmě GD Towers společnostem Brookfield Infrastructure Partners a Digital Bridge za 10 miliard eur. Loni se pak španělská Telefónica zbavila pasivní infrastruktury, když svou dceru Telxius ovádající mobilní věže a stožáry ve Španělsku, Německu a ve čtyřech zemích Latinské Ameriky prodala společnosti American Tower za 7,7 miliardy eur. Francouzský provozovatel operátora SFR, společnost Altice, pak svou společnost Hivory prodala největší evropské firmě vlastnící pasivní telekomunikační infrastrukturu Cellnex za 5,2 miliardy eur. Operátorům pak podobné transakce přinesou nové zdroje, které mohou použít na investice a na snížení zadlužení (většina telekomunikačních skupin je zadlužená poměrně výrazně a v současném prostředí vysokých úrokových sazeb je pro ně snižování dluhu jednou z priorit). Například výše zmíněná transakce Deutsche Telekomu posloužila k snížení zadlužení o 6,5 miliardy eur.
Budoucností bude s velkou pravděpodobností další konsolidace, minimálně v Evropě, kde telekomunikační rozdělování vytvořilo celou řadu menších firem, které se budou vzájemně slučovat, případně se stanou obětí těch největších, jako je právě American Tower nebo Cellnex. Zároveň jde o mimořádně atraktivní nemovitosti, protože se bez nich telekomunikační služby neobejdou a zvláště ve městech nemohou mít další konkurenci, protože volné střechy k osazení další infrastruktury už prakticky neexistují. Zároveň je to žádoucí proces, protože stávající infrastruktura se otevírá dalším hráčům z řad i menších operátorů a dochází tak k jejímu lepšímu využití a snížení investičních nákladů na stavby, které mohou operátoři vydat na lepší technologie či větší pokrytí. Což nakonec pozná na lepších službách i koncový zákazník.
