Britská společnost Arm je jedna z těch, které málokdo zná, ale skoro všichni se s jejich produkcí denně setkávají. Srdcem drtivé většiny procesorů v mobilních telefonech a v tabletech je architektura, kterou různí výrobci – američtí, tchajwanští i čínští – licencují právě od Armu. Proto loni zahýbala světem zpráva, že firmu chce koupit americký čipový gigant Nvidia za čtyřicet miliard dolarů. Nicméně obchod se nyní zásadně zadrhává na odporu regulátorů z různých zemí světa, kteří musejí transakci posvětit.
Nechuť antimonopolních úřadů hlavně z Británie a z Číny má dvě roviny: konkurenční a – jak už to ve světě polovodičů v poslední době bohužel bývá stále častěji – i geopolitickou.
Obavy z omezení konkurence jsou logické. Arm, který má sídlo v Británii a je vlastněný japonským konglomerátem Softbank, je totiž v současné době takovým „Švýcarskem“, tedy neutrální firmou, která žádné čipy sama nevyvíjí ani nevyrábí, ale vyvíjí jejich architekturu, kterou licencuje prakticky komukoli. Výrobci pak na základě této architektury vyvíjejí „systémy na čipu“ – integrované obvody obsahující kromě centrálního procesoru ještě další systémy pro zpracování obrazu, zvuku či paměť. Architekturu firmy Arm postupně začali využívat takřka všichni výrobci procesorů pro menší zařízení.
Zároveň ale Arm expanduje svou architekturou i do procesorů určených pro provoz datacenter nebo pro stále pokročilejší asistenční systémy v autech. A právě do budoucnosti mířila Nvidia nákupem Armu, protože architektura bude důležitá i pro systémy využívající umělou inteligenci. Spojená firma by pak měla na trhu naprosto unikátní postavení oproti všem svým konkurentům a obří tržní sílu, protože by pod jednou střechou držela patenty, vývoj architektury i samotných čipů. Není se tak čemu divit, že řada ostatních výrobců a vývojářů čipů proti spojení vystupovala a zjevně i přesvědčila britského regulátora, který minulý pátek vydal závěrečnou zprávu plnou obav z toho, jak negativní vliv na konkurenční prostředí by mohlo případné spojení mít, a doporučil hloubkovou analýzu předtím, než by případně spojení povolil.
Vyjádřit se bude muset i evropský regulátor, který začne transakci posuzovat na podzim. Dá se předpokládat, že také nebude nadšený, a to jak formálně z hlediska konkurence, tak i geopoliticky. Mnoho evropských dodavatelů čipů pro automobilky využívá architekturu dnes neutrálního Armu a potenciální vstup Nvidie do tohoto odvětví by samozřejmě vyvolal velké otazníky ohledně toho, zda by Arm pod křídly americké společnosti neupřednostňoval její potřeby před ostatními zákazníky.
Největší odpor se ale dá čekat v Číně, jejíž regulátor musí spojení také schválit a stejně jako evropský s formálním posuzováním ještě ani nezačal. Arm jakožto britská firma v době, kdy Američané začali sankcionovat čínské technologické společnosti, „prozkoumal“ svoje portfolio a zjistil, že technologie má britský původ a její licencování v Číně tedy sankce neporušuje. Jenže Nvidia je americká společnost, a z pohledu Číňanů by tak USA získaly další možnost, jak omezit rozvoj domácího čínského polovodičového průmyslu. Nemožnost získat licence k architektuře Armu by vzhledem k její důležitosti a všudypřítomnosti znamenala pro Čínu ohromnou ztrátu.
Podle analytika společnosti GlobalData Michaela Orna je tak pravděpodobnost toho, že transakce dopadne, kolem 15 až 20 procent. Alternativou pak je vstup Armu na burzu, protože firma nakonec bude potřebovat velké peníze na pokračování výzkumu a vývoje.
