Jeden z nejbohatších Čechů Kvido Štěpánek řeší, kdo po něm převezme jeho firmu Isolit-Bravo z Jablonného nad Orlicí vyrábějící elektrospotřebiče a výrobky pro automobilový průmysl. Ve hře je prodej podniku se stoletou tradicí, nebo jeho vložení do svěřenského fondu. Než tak Štěpánek učiní, chce firmu provést transformací autoprůmyslu. „Číňany, Rusy, ale třeba ani německé či velké nadnárodní firmy tu nechci. A že tu už byly nabídky zavánějící východem,“ říká Štěpánek.
Autoprůmysl je vzhůru nohama, pandemie drtí dodavatelské řetězce, navíc máme před volbami. Jak se vám v takovém prostředí podniká?
No, ne vždy je vše nažehlené. Pandemie nás ukázala takové, jací doopravdy jsme. Charaktery se odkryly. Není to na škodu. Když jde do tuhého, přetvářka a korektnost padá.
V byznysu především, že?
Na začátku pandemie nás postihly odstávky i chybějící pracovníci. Zdálo se to být hrozné, pak se ale náš obchod nastartoval až nečekaně rychle. Letos ale vznikají hlubší problémy, které nejdou řešit týdenní odstávkou.
Které to jsou?
Materiály prudce zdražují, navíc je jich těžký nedostatek. O trhu práce mi ani nemluvte. Připomíná to socialismus, tehdy také nic nebylo: lidi ani toaletní papír. Dnes abyste vypisoval na jízdní kola pořadník.
To má na firmu jistě vážné důsledky.
Má a blbé. Zvyšující se ceny materiálů v autoprůmyslu horko těžko promítnete do ceny. Většinou ne. Kontrakty uzavíráte na několik let, přičemž dodavatel jako my - který je uprostřed řetězce, ani netěží surovinu, ani není finálním výrobcem - tahá za kratší konec špagátu. Odběratelé na firmy jako my tlačí, aby byly smlouvy nevýhodné.
Proděláváte tedy na některých dodávkách?
Ne. Pořád jsme svobodní lidé, nemusíme jít do každého obchodu, byť to znamenalo ztrátu některých zakázek. To je už přirozený výběr. Lepší je o část byznysu přijít, než mít fúru takového, jenž vás ruinuje. Vždy dbám na vypověditelnost smluv.
Loni Isolit-Bravo utržil přes miliardu korun, první pandemický rok ho stál ztrátu osmi procent obratu. Co čekáte od letoška?
Byť máme problémy s materiálem, tak se ho pořád jakž takž daří sehnat. Odstávky jsme měli, ale jen naprosto zanedbatelné. Autoprůmyslu dodáváme ve dvou směrech. První spočívá v každodenní výrobě výlisků a podsestav. Druhý je dlouhodobý investiční, což jsou formy. Na výlisek potřebujete formu, lis, pak můžete vyrábět. Zakázky máme na půl roku dopředu. Zatím dobrý.
Vašeho klíčového odběratele Škodu Auto stejně jako další automobilky drtí nedostatek dílů pro výrobu aut, hlavně čipů. Mohou v Mladé Boleslavi dělat něco jinak?
Přes třicet tisíc odstavených aut na letišti, která čekají na dokončení, je ale strašidelných. Představa, že by někdo zastavil výrobu v autoprůmyslu, je pro každého dodavatele děsivou noční můrou. To neexistuje. A ejhle, objeví se dodavatelé čipů, se kterými nedokážou automobilky pohnout. To je mi nepochopitelné. Nezávidím jim to. Situace s čipy se má přitom zásadně zlepšit dle odborů Škody až v druhém čtvrtletí příštího roku.
Jsou firmy jako vy připravené na to, že by přišly další, třeba i déle trvající odstávky výroby automobilek?
Nejsou, byť budou manažeři leckdy tvrdit opak. Nemohou se připravit. Leda že by měli připravenou záložní výrobu pro případ války jako za socialismu, což nemají.
Škoda Auto nedávno výrazně omezila výrobu, kvůli tomu jste snížili výrobu i vy a omezili agenturní zaměstnance. Vyžádala si situace i další důsledky?
Zatím ne, nepropouštěli jsme naše kmenové pracovníky ani nesnižovali či nemrazili mzdy. Naštěstí máme i vlastní výrobu, elektrické kolečko Motúčko (stavební kolčko vybavené elektrickým motorem - pozn. red.). To nám umožňuje flexibilnější přesun zaměstnanců podle toho, kde je zrovna potřebujeme. Důsledky na chod firmy měly spíš neschopenky, v nejhorších časech ji čerpal každý třetí zaměstnanec. Nezřídkakdy to byly neschopenky účelové - loni to bylo snadné, neschopenku jste dostali po SMS od doktora na dálku. Teď už se ale vše zázračně spravilo.
Budete po zaměstnancích vyžadovat očkování?
Jsem očkován, nedělalo mi to problém. V době mého dětství bylo očkování povinné, a to byly vakcíny bůhví odkud, nejspíš z Ruska. Nikdo se s námi ani rodiči nebavil. Kdyby maminka nedala dítě očkovat, veřejná bezpečnost by ho odvezla a ještě by měla oplétačky. Za život jsem dostal vakcín nemálo, takže se dnes nebojím. Netroufnul bych si ale z očkování dělat podmínku, jsem bytostný demokrat. A ani nejsem přesvědčen, že je to bezpodmínečně nutné. Očkovaným dva dny volna rozdávat nebudu, jak to v honu na voliče udělala vláda.
Firmy dnes pořádají spíše hon na pracovním trhu - jakou mzdu nabízíte nově příchozím?
Průměrnou mzdu máme téměř 39 tisíc hrubého: vždy o pětinu víc, než je průměr v okolí - třeba v okrese Ústí nad Orlicí nebo v Pardubickém kraji. Na dělnické pozici se pohybujeme kolem třiceti tisíc, na manažerské kolem čtyřiceti až sedmdesáti tisíc. Případně ještě výše.
Autoprůmyslem hýbe nástup elektromobility, s kterým je úzce spojena i snaha vlády přilákat Volkswagen či LG, jenž mají investovat do továrny na baterie do elektromobilů, takzvané gigafactory. Dělá vláda dobře, že o takovou investici usiluje?
Ne. Z mnoha důvodů. Zdá se mi, že konečně vznikla taková společenská zvyklost, že montovny už nejsou pro Česko dobré. Co jiného než montovna je továrna na baterie?Chtěl bych vidět, jak zaměstnají tisíc inženýrů. Je to další montovna, co zabere další plochy. Nemluvě o dopadu na životní prostředí.
Ten nemá být zásadní u továrny jako takové, jako spíš u těžby a zpracování lithia…
Budiž, přesto ale v továrně nepůjde jen o montáž. Nebude to tak čisté, jako když šijete sukně. Dovolím si také zmínit, že tu už jednu „gigafactory“ máme a nemluví se o ní. Mám na mysli podnik HE3DA v Horní Suché. Ten projekt neskončí dobře, byť si od něj mnozí mnohé slibovali.
Takže nevnímáte nástup elektromobility jako šanci pro českou ekonomiku posunout se od montovny k mozkovně?
Možná i ano. Gigafactory ale nepředstavuje sofistikovanou vědu a výzkum, který tolik potřebujeme. Přivezou již vyvinutou technologii, která se bude v gigafactory pouze aplikovat. Už od předminulého století si namlouváme, že jsme sice malý, ale tak chytrý národ se zlatými českými ručičkami. Je to blbost. Takhle se utěšují malí méněschopní a my bychom to neměli kopírovat.
Přežije český autoland konec výroby benzinových a naftových motorů, který od roku 2035 navrhuje Evropská komise?
Dosud jsem neviděl studii, která by jasně a srozumitelně porovnala dopad elektromobilů a tradičních aut na životní prostředí. A že jsem se nahledal. Jsem velký příznivec elektromobility, čistě pocitově se mi líbí. Ale o pocitech by to být nemělo. Rozhodovat mají fakta, čísla. To se neděje, utápíme se v nic neřešících emocích. Ta transformace s autoprůmyslem sice zacvičí, ten už si ale bude muset poradit. Co je ale horší, že můžeme později zjistit, že elektromobily uhlíkovou stopu nesníží.
Záchranu firem nejen v autoprůmyslu má zajistit část peněz z půlbilionového schodku státního rozpočtu. Jak se na vládní politiku díváte?
Je to zásadní problém. Není žádné umění pomáhat z cizího. Zadlužují naše děti, to není hrdinství, ale zločin. Už po čtrnácti dnech lockdownu pan Babiš populisticky vykřikoval, že rozdá tisíc miliard. Takový nesmysl. Ve svém volebním období následky řešit nebudou, i kdyby vládli dalších dvacet let. Navíc rozdělili peníze blbě.
Přístup vaší firmy je opačný, úvěry ani dotace nevyužíváte žádné.
O to víc mě přístup vlády děsí. Ke krachu Česka jednou dojde. Je to velký průšvih. Jestli nastane za deset nebo patnáct let, už není zásadní. Stejní blázni v EU rozhodli o plánu obnovy na dluh. Až se naši potomci budou učit o důvodech krachu západní civilizace nebo přinejmenším EU, číst budou o životě na dluh a o dotacích.
Předpokládám tedy, že ANO volit nebudete. Zato jsem na podnikové recepci zahlédl tištěné materiály hnutí Přísaha. Takže fandíte Robertu Šlachtovi?
Andreje Babiše volit nebudu. Roberta Šlachtu sice extra neznám, byť se tu dvakrát stavil. Nemyslím, že by zlepšil hospodářství, to je současným demokratickým způsobem skoro nezlepšitelné. Hospodářské reformy od něj nečekám. Navíc, když se mu poštěstí, dostane 5,5 procenta hlasů. S tím rozhodující slovo mít nebude. Mohl by ale částečně očistit Česko od korupce, která je rakovinou systému.
Není naivní domnívat se, že jeden člověk - a Přísaha na jediné tváři minimálně mediálně stojí - něco zásadně změní? Ať už korupci, nebo cokoliv jiného?
Ekonomicky si od něj nic neslibuji. Nebude mít sílu rozhodovat z pozice nejsilnější strany. Kdyby ale byl v koaliční vládě ministrem vnitra, po korupci by mohl jít oproti dnešní vládě ostřeji.
Podpoříte tedy hnutí finančně či jinak?
Roberta Šlachtu nejlépe podpořím tak, že ho nepodpořím. Tedy aspoň finančně ne. Jsme přece Češi a je mi jasné, že – snad s výjimkou lidí, kteří mě osobně znají – by mi málokdo věřil, že je to fakt pomoc nezištná. Z přesvědčení, bez nároku na protislužbu. Chopily by se toho protistrany i média. Už to vidím v barvě: Hle, superčestný Šlachta v žoldu zbohatlíků. A nikomu bych nevysvětlil ani já ani on, že to děláme, aby se naše děti a vnukové jednou měli o chloupek lépe. Možná i o chlup, protože se toho v naší republice rozkrade hodně.
Někteří političtí komentátoři uvádějí, že může být klíčové, zda se Přísaha dostane do Sněmovny proto, že by pak ANO získalo důležitého spojence pro udržení moci. To by vám nevadilo, když říkáte, že Babiše podpořit nechcete?
To by mi samozřejmě vadilo. Zda jsou takové úvahy opodstatněné, nevím. Šlachta tu byl dvakrát - před a po tom, co se začal politicky angažovat. Nikdy se kolem něj nemotal profesionální tým. Zdálo se mi, že to skutečně dělá z vlastní kuchyně, ale třeba jsem jen naivní. Nemyslím si, že volby přinesou zásadní změnu v širším slova smyslu. Za svůj dlouhý život jsem si všimnul, že se vládnoucí režim tváří jako nejsprávnější a že nic jiného lepšího na světě ani v dějinách neexistuje. I současné demokracie se – stejně jako kdysi socializmus, před ním fašizmus a před ním monarchie – tváří, že je to nejdokonalejší společenský řád. Američané exportují demokracii kamkoliv, výsledky vidíme v Afghánistánu. Vytváří se přesvědčení, že je demokracie vrcholem dějin lidstva, že jsou jen drobné problémy, které se ale vyřeší. Tak to být nemusí. Může - a já myslím, že přijde - další zvrtnutí. Už kdysi byly krásné demokracie, třeba v Řecku. A zanikly. Současná demokracie není vrcholem a zanikne.
Co bude následovat?
Diktatury a diktátoři. Stejně se to dělo po antických krásných demokraciích, také přišli divocí náčelníci, kteří despotivně rozhodovali o životě a smrti. Ta změna v dějinách mi byla vždycky nepochopitelná – dnes ji ale považuji za v zásadě zákonitou. Není vyloučené, že další okresní a lokální náčelníci po rozdrobené Evropské unii přijdou.
Než se tak stane, vraťme se k vašemu příběhu: hodnota vaší firmy má přesahovat 1,5 miliardy korun. Máte plány, kdo povede podnik po vás? Předáte ji třem svým dětem?
Ještě několik let vydržím. Nechci se ale dostat do situace starého pána, který se drží zuby nehty. Děti jsou zdravotníci, doktory bych do fabriky dostat nechtěl. Litoval bych je. Naštěstí se jim líbí, co dělají a jsou v tom dobří.
Čili se na šéfování firmě může těšit některý ze současných manažerů?
Asi jo. Musíme ale vyřešit vlastnictví. Může se najít zájemce o koupi podniku, který bude odpovídat mým představám. Číňany, Rusy, ale třeba ani německé či velké nadnárodní firmy tu nechci. A že tu už byly nabídky zavánějící východem. Odmítl jsem je. Druhým řešením, které se rýsuje, je svěřenský fond. Příští měsíc slavíme sto let od založení původní firmy. Do budoucna je pro mě důležité, aby firma dál fungovala ku prospěchu, užitku a nestydím se říci i radosti jak zákazníků, tak spolupracovníků, tak okolí.
Jak dnes nejlépe zhodnocovat majetek?
Klidně konzervativními fondy. Ovšem těmi, kde máte záruku, že dostanete zpátky když ne sto, tak alespoň devadesát procent vkladu. Jednou jsme se takhle jako firma spálili a zpět dostali horko těžko 75 procent.
Často dáváte peníze na dobročinné účely, pomáhal jste uprchlíkům v Řecku nebo vysílal humanitární konvoj na Ukrajinu. Kde vidíte nové příležitosti pomoci?
U mediálně zapomenutých. Je skvělé, že lidé zasažení tornádem dostávají pomoc, i my jsme přispěli. Na jižní Moravu už ale připlulo peněz hodně. Denně mi přitom píšou matky postižených dětí z celé republiky. Srdce zatrne, slzy vstoupí do očí. Pokud se nedostane taková matka do televize, nikdo se o ní nezajímá. Tady vidím svojí roli, jak pomoci. Ročně se jedná o zhruba 250 případů, standardně pomáháme částkou dvacet až třicet tisíc korun.
Kvido Štěpánek (63)
Podnikatel a filantrop narozený v Ústí nad Orlicí je jediným vlastníkem firmy Isolit-Bravo, jejíž hodnota přesahuje 1,5 miliardy korun. Původní profesí konstruktér se dostal do vedení podniku po listopadu 1989. V roce 1993 ve veřejné soutěži firmu koupil se dvěma společníky, které později vyplatil. Za úvěr u banky ručili rodinnými domy. Finančně podporuje charitu, nemocnice nebo zdejší hřbitov, sochy či zahrádky v Jablonném nad Orlicí. Dnes patří do širší skupiny nejbohatších Čechů.
