Pavla Palaščáková: Ježíš nebo Stalin?

Ruský prezident Vladimir Putin

Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: CTK

Kreml je ve složité době vděčný za podporu a ideologickou záštitu pravoslavné církvi, jejíž vliv v zemi roste úměrně počtům věřících. V roce 1989 se k ní hlásilo sedmnáct procent lidí, v roce 2013 už 68 procent, byť praktikujících je podstatně méně. Představitelé církve tak snadno získávají pocit, že mohou mluvit do všeho. Gubernátor v Kaliningradu se nyní dostal do sporu s ortodoxním aktivistou, jenž brojil proti pořádání rockového festivalu v oblasti.

Akce prý rozvíjí konzumaci alkoholu a zhýralost a zajímat by se o ni měla tajná služba FSB. Církev se k němu ale oficiálně nehlásí a skandál není tak vážný jako rozruch v Novosibirsku, kde se postarala o vyhazov ředitele divadla kvůli kontroverzní inscenaci Wagnerovy opery Tannhäuser. Podle expertů tento „úspěch“ instituci jen utvrdí v pocitu moci. Tu naštěstí projevuje i rozumně.

Metropolita Ilarion vzkázal Stalinovým fanouškům, aby vystřízlivěli a navštívili masové hroby odpůrců jeho režimu. Je zřejmě zděšen růstem obliby člověka, jemuž jsou mnozí Rusové v rámci současného vypjatého nacionalismu ochotní odpustit miliony mrtvých. Podle průzkumu se téměř polovina z nich domnívá, že lze oběti ospravedlnit průmyslovým pokrokem.

Není divu, že místní komunisté lobbují za stavbu Stalinových pomníků a v Tverské oblasti se otevírá jeho muzeum. Místní odborníci si kladou otázku, co nový kult Stalina o Rusku vypovídá. Někteří přitom opatrně naznačují, že se adorace státní moci a pomíjení práv jedince v zemi dostává do nebezpečného stadia.