Petr Fischer: Půjde to hůře a pomaleji. Němečtí ekonomové opravují své prognózy

Německá centrální banka

Německá centrální banka Zdroj: Profimedia.cz

Rok 2022 podle všeho nebude pro německou ekonomiku ještě žádný med. Nová vláda Olafa Scholze se bude muset potýkat s  následky covidové krize, která s sebou jako kámen z domina strhla všechny krize ostatní – energetickou, obchodní, cenovou. Návrat do lepší kondice bude postupnější, než se všeobecně čekalo.

Německá centrální banka změnila odhad růstu ekonomiky na příští rok. Ještě v červnu hlásila optimistický růst o 5,2 procenta, dnes už si troufá jen na růst o 4,2 procenta HDP. Ostatní ekonomické instituce jako bavorské Ifo (Institut pro ekonomický výzkum) jsou ještě pesimističtější a tlačí odhady růstu na příští rok pod čtyři procentní body HDP. Souvisí to s nečekaným zbrzděním v letošním roce, který nebyl tak dobrý, jak banka a všechny ostatní ekonomické instituce v zemi čekaly.

Video placeholde
Inflace. Zdražuje se nejvíce za posledních 13 let • Videohub

Ještě v polovině roku centrální bankéři odhadovali hospodářský růst o 3,7 procenta, teď už je to jen 2,5 procenta. „Růst se časově posunul dopředu,“ komentoval odhad Bundesbanky její bývalý prozatímní prezident Jens Weidmann. Ekonomové německé centrální banky jsou mnohem optimističtější v  odhadech na další tři roky, kdy růst vzejde z daleko vyšší srovnávací základny. Předpokládaný růst o 3,2 procenta v roce 2023 je výborné číslo, uvážíme-li, že před půl rokem se mluvilo o 1,7 procenta HDP.

Podnikatelská nálada upadá

Čísla Bundesbanky, která vypadají na  první pohled dobře, úplně nekorespondují s  měřením podnikatelské nálady, jež provádí Ifo. Barometr podnikatelského naladění spadl v  prosinci téměř o  dva procentní body, což se opravdu nečekalo. Jde navíc o šestý pokles v řadě, což si ekonomové vysvětlují výpadky v  dodávkách zboží ze zahraničí, rostoucími cenami a  také dalšími omezeními maloobchodu kvůli pandemii koronaviru (nákupy jen pro očkované a  pro lidi, kteří prodělali nemoc). V  takovémto prostředí není důvěra podnikatelů v rychlejší změnu velká.

Mírné zlepšení vykazuje Ifo u nálady v průmyslových podnicích. Odblokování výpadků v  dodávkách dílů a  surovin se ale čeká až v polovině nebo na konci příštího roku a to se ještě neví, jak se světovým obchodem zamíchá očekávaná vlna mutace omikron. Možná i proto se v prognóze Bundesbanky na příští rok mluví o  spotřebě domácností, která by měla růst táhnout ze všech faktorů nejvíce. Bankéři předpokládají, že lidé pod tlakem inflace přestanou šetřit a  budou uskutečňovat své spotřební sny, které během pandemie odkládali. „Spotřebitelé a  spotřebitelky by měli už na začátku roku 2022 utrácet více než v době před pandemií,“ soudí Weidmann.

V  situaci, kdy inflace v  Německu rekordně roste, ale platy stagnují, je to poměrně optimistický výhled. Německo má nejvyšší inflaci za  posledních třicet let. Více než pět procent (5,2) přitom nemusí být konečná rekordní hranice. Průměrná letošní inflace má být podle Bundesbanky 3,2  procenta, příští rok se rozhodně nečeká radikální pokles. A  protože ani růst mezd nebude vzhledem ke  krizi velký, očekává se pokles reálných mezd  – a  tím i  disponibilních příjmů. Mzdy podle Spolkového statistického úřadu letos rostly jen o 1,2 procenta, vzhledem k inflaci přesahující v  průměru tři procentní body je to jasný pokles reálných mezd. Růst mezd je nejnižší od roku 2010, tehdy ale byla prakticky nulová inflace a reálná finanční síla domácností rostla.

Je nutné na platech tak šetřit?

Německá vláda tuto situaci doposud řešila různými nákupními prémiemi, tedy osvobozením určitých výrobků od  daně, nebo dotacemi na  nákup jako v  případě elektroaut. Poměrně dost lidí stále bere peníze z  kurzarbeitu. Těžko se ale dá očekávat, že Němci budou dál chápat, že kvůli pandemii a  zádrhelům ve  světové ekonomice nelze jinak než na platech šetřit. Některé německé odborové centrály už naznačují, že budou na příští roky žádat větší zvýšení mezd. To by dál roztáčelo inflační spirálu.

Hlavní problém není zakopaný v pomalém růstu, je přesvědčen ministr financí Christian Lindner (FDP), nýbrž v  neschopnosti a  neochotě Evropské centrální banky (ECB) bojovat s  rostoucí inflací v  eurozóně, která dosáhla 4,9 procenta. Lindner už před volbami kritizoval ECB za nečinnost a v tlaku na její větší aktivitu pokračuje. Cenovou stabilitu by příští rok měla podpořit větší nabídka ropy a dalších energií, což povede ke snížení cen. Hlavní práci ale musí podle Lindnera odvést ECB, která se zásahem ve prospěch větší hodnoty peněz váhá.