Jedním z příjemných dopadů jinak děsivě vysoké inflace může být i růst hodnoty našeho majetku. Nejenže nám roste cena střechy nad hlavou, ale pokud máme štěstí, mohlo nám papírově na ceně vyrůst i auto. Měli bychom zpozornět, protože to není jen dobrá zpráva; může se to promítnout i do vyšších nákladů na pojištění. Respektive mělo by.
Finanční hantýrkou jde o takzvané podpojištění. Při sjednání pojištění například nemovitosti se počítalo s její určitou hodnotou v té době; ta je dnes zejména kvůli inflaci patrně mnohem vyšší, zatímco pojištění zůstalo v původní výši. Pokud by se tedy naneštěstí něco přihodilo, nejste pojištěni tak jako dříve. Inflace ujídá nejen hodnotu vašich peněz, ale i vašeho pojištění.
Dává tedy smysl pojištění si spolu s inflací navýšit a pojišťovny vás na to rády upozorní samy. Ale bohužel pojišťovny zpravidla toto navýšení nabízejí zbytečně vysoké, což se jim pochopitelně vyplatí. Navíc vám jen oznámí, že lepší by bylo platit o tolik a tolik víc, pro jistotu vám ale nenapíšou, o kolik je to procent; to si musíte spočítat sami. Kdybyste viděli, že je to procento výrazně vyšší než inflace, spíše byste do toho nešli. Takhle se nakonec můžete sice vyhnout podpojištění, ale ve výsledku se přepojistit.
U řady pojištění vás ale nikdo neupozorní a musíte se s pojišťovnou začít bavit sami. Podívejte se na své pojistky a zjistíte, že se vás to s nejvyšší pravděpodobností týká. Jeden americký výzkum odhadl, že v podobně bouřlivých letech 2007 až 2011 bylo ve Spojeném království podpojištěných 85 procent nemovitostí, a ne o málo. Pojištěny byly v průměru jen na 60 procent své současné hodnoty. Loni ještě před vysokou inflací to bylo sice 80 procent nemovitostí, tedy o trochu méně, ale průměr spadl na 55 procent hodnoty. Pro vlastníky je to obrovské riziko, které ale z velké části nepodstupují dobrovolně, protože o něm ani nevědí, anebo si to nedovedou spočítat. Ostatně odhadnout současnou cenu nemovitosti není jednoduché a může to i něco stát.
Když je inflace tak vysoká, jakou zažíváme nyní, jsou dopady podpojištění mnohem závažnější hned dvakrát. Nejen kvůli samotnému vyššímu růstu papírové hodnoty pojištěné věci, ale také kvůli tomu, že k navyšování o inflaci obvykle dochází jednou ročně a katastrofa si čas nevybírá. I pokud na vše myslíme a v lednu si každý rok pojistku navýšíme, k pojistné události může dojít v červnu, nebo dokonce v prosinci. Pokud mezitím vzrostly ceny o dvě procenta, bude nás to určitě trápit méně, než když je inflace jako dnes dvouciferná. Ideálně bychom tak měli dokonce hledět vpřed a vždy se mírně přepojistit. Jenže ruku na srdce, kdo takhle přemýšlí, a navíc k tomu dokáže předpovídat, jaká bude za rok inflace? To se dnes nedaří ani profesionálům.
Není to malý problém, protože stačí například jeden požár a pojišťovna pak vyplatí pouze polovinu hodnoty domu. Většina z nás pak nebude mít na to, aby ho opravila, a bude muset jít do menšího či horšího. A totéž je u dalších pojištění, jako je například pojistka domácnosti, či dokonce života.
V době nízké inflace to byl také problém, ale většina z nás měla luxus na to chvíli nemyslet. Kdyby nám chyběla dvě nebo čtyři procenta z ceny nemovitosti a zbytek pokryla pojistka, ještě by se to dalo zvládnout. V době, kdy je inflace dvouciferná, a zejména ceny nemovitostí letí vzhůru ještě rychleji, je to ale životně důležitý problém. Další z řady obrovských nákladů inflace.
Autor je hlavní ekonom Platební instituce Roger
