Politolog: Musíme se vyrovnat s tím, že teroristy jsou i Evropané

Anders Behring Breivik

Anders Behring Breivik

Po střelbě na norském ostrově Utöya, kterou má pravděpodobně na svědomí pravicový extremista Anders Behring Breivik, se musí Evropa vyrovnat s tím, že brutální terorismus nepáchají pouze lidé z jiných kultur, řekl politolog a odborník na extremismus Jan Charvát.

Protiislámské nálady existují v Evropě dlouho, ale střelba do mladých lidí na táboře norských socialistů či odpálení bomby před sídlem premiéra skandinávské země jsou novou formou manifestace takových názorů, dodal politolog Miroslav Mareš.Za vyhrocením postojů stojí podle politologů mimo jiné narůstající sociální frustrace ve společnosti postižené hospodářskou krizí. „V posledních letech vidíme výrazný vzestup té části krajní pravice, která je spíše populistická, konzervativní, nacionalistická, ale rozhodně není neonacistická. Hlavním pojítkem všech těchto skupin je antiislamismus,“ vysvětlil Charvát.

V posledních třiceti letech se v západních zemích postupně formovaly protiislámské názory, kterým lidé teď začínají naslouchat. „Protože v momentě sociální frustrace se objevují pocity ohrožení, nebezpečí,“ uvedl Charvát. A nebezpečí se nejlépe ukazuje na cizincích a „novotách“, dodal. Podle Mareše je již delší dobu zřejmé, že se odpor k islámu ve společnosti více rozšiřuje. „Že se to projevilo takovýmto násilným činem, to je vlastně ojedinělé. Nedá se říci, že by to byl nějaký trend,“ uvedl Mareš.

Způsob, jakým Breivik své činy provedl, je podle něj propracovaný a nový. Nelze však určit, zda jsou důsledkem širšího militantního proudu extremistů. „Vypadá to, že ten člověk jednal sám,“ připomněl Mareš. „Zda je to start nové éry, je otázkou,“ dodal.

Breivik si za cíl vybral socialistickou mládež zřejmě proto, že norská vládní strana podporuje imigraci, míní politologové. Podle všeho mu nevadil ani tak přímo islám jako spíše lidé, kteří mu dovolí pronikat do Evropy a „ničit“ ji, upřesnil Charvát.

Breivik je nepochybně člověk, který trpí nějakým druhem poruchy osobnosti, míní psychiatr Karel Humhal. „Nemůže to být člověk, který je v tom běžném slova smyslu normální,“ řekl. Z jeho chování, touhy po všeobecné pozornosti i schopnosti sebepropagace usoudil Humhal, že je Breivik osobností s velikášským komplexem. Podobně se vyjádřil i politolog Charvát. „Když čtu Breivikův manifest, působí na mě, že jde o osobu se silně narcisistními sklony,“ uzavřel Charvát.