Portugalsko rozprodává zbytek státního majetku

ilustrační foto

ilustrační foto

Konec tohoto roku. To je šibeniční termín, dokdy musí zadlužené Portugalsko prodat státní podíly za 5,5 miliardy eur, aby dodrželo závazek na snížení rozpočtového schodku. Cílem je dostat se ještě v letošním roce na 4,6 procenta hrubého domácího produktu, o předepsanou hranici tří procent HDP usiluje Lisabon už napřesrok.

Privatizační plán v praxi znamená, že nové majitele musí rychle najít například energetická společnost EDP, distribuční podnik REN či letecký operátor Tap, připomíná německý měsíčník Manager Magazin.
Tlak věřitelů, Evropské unie a MMF, které daly jižanům k dispozici 78 miliard eur, si nicméně žádá, aby vláda Pedra Passose Coelha zašla za rámec původních představ. Požadavek na další úsporu ve výši jedné miliardy v roce 2012 nutí kabinet, aby se zbavil ještě nejméně dvou důležitých firem.

Zkušenost, že není dobré prodávat v časové tísni, už přitom Lisabon má. Pochází z konce roku 2008, kdy se stát ujal banky Banco Portugues de Negócios. Aby ji zachránil před kolapsem, nalil do ní 2,4 miliardy eur. Posledního července 2011, těsně před vypršením úvěrové smlouvy, ministerstvo financí oznámilo, že nechá marodný peněžní ústav angolské bance BIP. Cena? Čtyřicet milionů eur.

Na seznamu státních položek, kterému dominovaly společnosti vzniklé v dobách portugalské koloniální slávy, toho moc nezbývá. Od sedmdesátých let, kdy se Lisabon vrhl na zestátňování, nabrala vláda opačný kurz. Podle University of Coimbra šlo dokonce o nejambicióznější privatizační program na světě. Jen v roce 1999 změnila vlastníka více než stovka podniků.

Zbytek však může mít problém kvůli současné nepoměrně nižší poptávce. „Zlaté časy pominuly,“ říká ekonom Vitor Corado Simoes.

Důvodů je několik. Konkurenční výhodu nízkých mezd sebrali Portugalcům Východoevropané a Asiaté, držet krok s technicky vyspělými státy se jihozápadní výspě eurozóny nedaří. Navíc doma stagnuje chuť nakupovat. Investoři zareagovali v uplynulém desetiletí po svém – stáhli ze země kapitál a přesunuli ho jinam.

Cenné kousky by se přesto našly, zdůrazňuje Manager Magazin. Konkrétně jde o čtvrtinovou státní účast v EDP s tržní hodnotou 2,15 miliardy eur. Plus spočívá ve vysokém podílu obnovitelné energie, který firma využívá. O EDP se zajímá německý E. ON, stejně jako brazilský Elektrobras. Poté, co stát rezignoval na právo využít zlatou akcii, nestojí obchodu nic v cestě, shodují se analytici.

Horší to bude s leteckou společností Tap. V minulosti spolykala důležité dopravní cesty z Evropy do Afriky a Latinské Ameriky, jenže je ve ztrátě a má stamilionové dluhy.

O tom, co bude v nabídce na příští rok, se zatím spekuluje. V úvahu připadají vodárny Águas de Portugal za tři miliardy eur, popřípadě rozhlas RTP. Žádný velký hit ale na obzoru není, míní experti.

Zlato je tabu

Téměř 400 tun zlata, na nichž sedí Bank of Portugal, zůstane v trezorech. Navzdory faktu, že hodnota pokladu představuje patnáct miliard eur – to je skoro o pět miliard více, než má obnášet letošní rozdíl mezi státními příjmy a výdaji. Požadavky Německa, aby stát alespoň část zásoby pustil, odráží centrální banka poukazem na svou nezávislost a argumentem, že by akce ihned srazila cenu zlata.

Čtete rádi E15.cz? Dejte nám hlas ve finále ankety českého internetu v kategorii zpravodajství.