Profil: Islámský stát – krutý dědic al-Káidy

Bojovníci ISIL

Bojovníci ISIL Zdroj: CTK/AP

Během krátké doby své existence se organizace Islámský stát dostala do povědomí celého světa. Svou na odiv stavěnou brutalitou, radikalismem a schopností podmanit si značnou část iráckého území zastínila i svého předchůdce, teroristickou síť al-Káida. Ovládnutí významného města Mosul a tažení na Bagdád znepokojila i Bílý dům. Prezident Obama se rozhodl do Iráku vyslat 475 amerických vojenských poradců a mezitím americká armáda útočí na radikály ze vzduchu.

Po svržení Saddáma Husajna v roce 2003 se mohlo zdát, že budou Iráčané, zbaveni dlouholeté diktatury, kráčet vstříc světlým zítřkům. Po více než deseti letech je ale zřejmé, že tak jednoduché to nebude.

Již krátce po invazi spojenců do Iráku některé skupiny radikálních (tedy odhodlaných a ozbrojených) muslimů vyslovily záměr vytvořit stát, ve kterém by platily pouze islámské zákony, takzvaný chalífát. Přítomnost cizích vojsk ovšem realizaci této ideje bránila a skupiny zanícených pravověrných, tehdy jako součást irácké odnože al-Káidy, se soustředily hlavně na podvratné akce proti americkým vojákům.

Radikální nástup

Teprve po odchodu spojenců v roce 2011 začala být situace pro radikály příznivější. Navíc tou dobou už v sousední Sýrii zuřila občanská válka, do níž se někteří bojovně naladění Iráčané zapojili s nadějí, že i zde se podaří nastolit nový (vlastně starý) řád. K pokusu vytvořit islámský stát v Iráku došlo už dříve, ale mezi slovy a realitou tehdy zela propast.

Až letos v lednu šlo o mnohem více než jen o silná slova. Tehdy ovládali ozbrojenci z hnutí Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL, později byl název zkrácen jen na Islámský stát – IS) velkou část západoirácké provincie Anbár (rozlohou téměř třetina Iráku) a její hlavní město Fallúdžu prohlásili za centrum nového státu. Využívali všeobecné nedůvěry obyvatel vůči vládě v Bagdádu, slabosti místních orgánů i kmenových a sektářských sporů.

Vůdce Islámského státu Ibrahim Awwád Ibrahim
Alí al-Badrí alias Abú Bakr al-BagdádíVůdce Islámského státu Ibrahim Awwád Ibrahim Alí al-Badrí alias Abú Bakr al-Bagdádí | Bretislav Kovarik

Irácká armáda se pokoušela ztracená území znovu ovládnout, ale islamisté místo ústupu zabírali další části země. Jejich pověstná krutost a odhodlanost měly na irácké vojáky devastující účinek. V červnu 2014 ovládal ISIL velkou část severního Iráku včetně několika hraničních přechodů. Byl dobyt i dvoumilionový Mosul, z něhož dezertovaly vládní jednotky.

Islámský chalífát nemá jasné hranice a není uznáván žádnou jinou zemí. Navzdory tomu, že má pod kontrolou tak rozlehlé oblasti v Iráku, těžištěm jeho moci je severní Sýrie. Nezrodil se kvůli touze po národním sebeurčení, je spíše vyjádřením životního postoje, ztělesněním ryze náboženského vidění světa.

Neviditelný šejk

Vůdce Islámského státu se jmenuje Ibrahim Awwád Ibrahim Alí al-Badrí, ale je znám pod přízviskem Abú Bakr al-Bagdádí. Šéf organizace, která má za cíl založení a šíření islámského chalífátu, nemá očividně potřebu šířit o sobě příliš mnoho informací. Podle údajů zveřejněných na džihádistických webech se narodil v roce 1971 v iráckém městě Samarra, asi 120 kilometrů severozápadně od Bagdádu.

Než se letos v červenci objevilo video, které zachycuje řečnícího al-Bagdádího v mešitě v Mosulu, byly veřejně známy pouze dvě jeho fotografie nevalné kvality. Dokonce i mezi bojovníky Islámského státu se údajně stěží najde někdo, kdo by s ním mluvil tváří v tvář, a proto se pro něj ujala přezdívka Neviditelný šejk.

Takové tajnůstkaření má ovšem své opodstatnění. Předchůdce al-Bagdádího, samozvaný vůdce irácké al-Káidy Abú Musab az-Zarkáví, se rád nechával vidět a později na to doplatil. Jakmile v roce 2006 Američané odhalili místo jeho pobytu, podnikli cílený nálet, při němž přišel o život.

Schopný organizátor

Podle některých údajů byl al-Bagdádí v době invaze do Iráku duchovním v samarské mešitě. Novinářům z britského listu The Daily Telegraph se podařilo najít al-Bagdádího známé z doby jeho příchodu do Bagdádu a ti jej popisují jako tichého a nenápadného studenta s brýlemi. Podle nich v mešitě jen občas vedl modlitby a žádným duchovním nebyl, z čehož je patrné, jak nejisté a zavádějící mohou informace o něm být.

Uvádí se, že studoval na Islámské univerzitě v Bagdádu islámskou historii, kulturu a právo. Není jisté, jestli se podílel na teroristických akcích al-Káidy ještě za Saddáma, nebo je jeho radikalismus výsledkem čtyřletého věznění na americké základně Camp Bucca v jižním Iráku, odkud byl nakonec propuštěn.

V roce 2010 už však rozhodně byl v rámci iráckých radikálních skupin prominentní postavou. Má pověst vynikajícího a nemilosrdného bojového taktika a schopného organizátora, čímž je pro mladé džihádisty mnohem přitažlivější než duchovní vůdci z mešit. Islámský stát představuje podle expertů jednu z nejlépe fungujících ozbrojených sil na Středním východě, do níž se hlásí tisíce dobrovolníků. Počet bojovníků Islámského státu v Sýrii se odhaduje až na 50 tisíc a v Iráku na 30 tisíc.

Chalífát od Mohameda do současnosti
Chalífát je státní útvar pod vládou chalífy, vůdce muslimské obce. Poprvé vznikl v roce 632, nedlouho po smrti Mohameda, a zanikl až po dobytí Bagdádu Mongoly v roce 1258. Obnoven byl už jen jako duchovní instituce roku 1261 v Egyptě. Největší územní expanzi zaznamenal v 8. století, kdy sahal od Pyrenejí až po řeku Indus. Formálně zanikl až v roce 1924 poté, co dynastie Osmanů přišla v Turecku o moc. Spory o následnictví vedly v 7. století k rozštěpení muslimské obce na sunnity, kteří dnes převládají téměř ve všech muslimských zemích, a šíity, kteří tvoří většinu jen v Íránu, Iráku (přes 60 procent) a Ázerbájdžánu. Islámský stát se hlásí k sunnitské tradici.