Jan Palaščák: Program ANO psal Jára Cimrman a Piráti objeli prázdnou branku | E15.cz

Program hnutí ANO psal Jára Cimrman a Piráti objeli prázdnou branku

Jan Palaščák

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
1

Volební kampaně jsou všude na světě show, kde vítězí politici s dobrou fyzickou kondicí, kteří jsou schopni stát na nohách, hýbat se a mluvit fyzicky s co nejvíce lidmi na co nejvíce místech. Pokud jsou u toho schopni říct i nějaké srozumitelné sdělení, mají vyhráno. Bývaly doby, kdy se mezi taková sdělení občas dostalo i nějaké heslo z oblasti hospodářské politiky. Bývaly doby, kdy za tím heslem u hlavních politických sil byly i týmy lidí s národohospodářským vzděláním, týmy schopné formulovat ucelenou hospodářskou politiku. Ekonomové se v politických stranách stále nacházejí, ale lze najít alespoň u jedné strany propracovanou fiskální politiku?

Sociální demokracie bývala stranou keynesiánské hospodářské politiky a asi by si tento status ráda udržela dodnes. Slyšeli jste ale od některého z politiků ČSSD v posledních letech slovo multiplikátor? Anebo si také vybavujete jen opakované pochodování proti levné práci bez širšího ekonomického rámce?

Přitom Miloš Zeman ve svých lepších letech nebo Miroslav Grégr uměli lidem vysvětlit, že každá koruna investovaná do výstavby dálnic přinese ekonomice několik dalších korun vyvolaných investic. Moderní keynesiáni přitom umějí s pojmem multiplikátoru dobře pracovat a Česko potřebuje pracovat například s lokálním multiplikátorem, pokud jde o využití evropských dotací. Anebo s multiplikátorem sebevědomí, který přináší do ekonomie i vyčíslení psychologických efektů.

Občanští demokraté bývali stranou, která propagovala nízké daně, vyrovnané rozpočty a nízkou byrokracii. U toho ODS nominálně zůstává a dokola propírané hlasování po boku ANO pro nižší daně z příjmu fyzických osob lze jistě samo o sobě pochopit a obhájit. Proč ale ODS odložila téma rovné daně, která v roce 2006 brilantně snoubila tradiční pravicový přístup s velice silným sociálním prvkem?

Tehdy možná i de facto příslib základního nepodmíněného příjmu umožnil ODS sáhnout si na voličské skupiny, které ODS nevolily nikdy předtím a nikdy potom. Jedinou teoretickou slabinou tehdejšího ekonomického programu ODS byl nutný velký rozpočtový schodek v prvních letech realizace navrhovaných reforem. Vlastimil Tlustý i Mirek Topolánek tehdy tento schodek přiznávali a přesvědčivě vysvětlovali, že vyvolaný ekonomický růst a efekt Lafferovy křivky během několika let počáteční schodky vyrovnají.

Místo toho dnes Petr Fiala esotericky slibuje návrat Česka do první desítky či dvacítky na světě a Jan Skopeček střídá pravicové teze s protekcionistickými návrhy. Prakticky celá koalice Spolu hlasovala pro centrální plánování non plus ultra v podobě lex Dukovany, který lidem určuje, od koho budou kupovat elektřinu za neomezenou cenu až do roku 2095.

Nejbolavějším místem ekonomického programu Spolu je však zcela nerealistický přístup ke schodkům veřejných financí. Zatímco dříve pravice pracovala s realistickou Lafferovou křivkou, dnešní implicitní Lafferovu křivku programu Spolu můžeme pojmout jako námět pro abstraktní umění.

Volný trůn tvůrců hospodářské politiky mohli obsadit Piráti a Starostové, kteří mají dva solidní kandidáty na ministra financí – Věslava Michalika a Lukáše Wagenknechta. Ale Pirstan řekli ne, ne a ne. Nejdříve se zejména Piráti nechali zatlačit do zbytečné defenzivy, řešení detailů a vysvětlování hoaxů ohledně zdaňování nemovitostí. Když už zaujali odvážnou a seriózní pozici obhájců vyrovnaných rozpočtů, nenavázali uceleným návrhem daňové reformy a alibisticky zůstali u dílčích a nedostatečných návrhů. Tím se rovněž přihlásili do soutěže o co nejvíce nafouklou Lafferovu křivku.

Když už přišli se svým „Marshallovým plánem“ proinvestovat bilion korun, tak jej vzápětí korigovali, že se většinou bude jednat o již nastartované evropské financování, které jen bude jaksi zázračně přesměrováno a zefektivněno. Můžeme jen spekulovat, proč Piráti nevyužili na zlatém podnose ODS nabídnutou rovnou daň a současně minimální garantovaný příjem jako skutečně synteticky pravicový i levicový návrh. K tomu měli dříve našlápnuto včetně konzultací s Vlastimilem Tlustým (no a proč ne?!). Místo toho pirátský hokejový útočník s kotoučem objel prázdnou branku a dojel do rohu k mantinelu.

Na rozbor ekonomického programu ANO mi již nezbyl prostor a ostatně je to zbytečné. Ekonomický program ANO psal Jára Cimrman. Je vším a ničím, vyberte si libovolnou verzi. Jednu jistotu ale máte. ANO mílovými kroky maže hranice mezi fiskální a monetární politikou a můžeme očekávat jediné: z koruny bude #czkdogecoin a do Chorvatska budeme vozit paštiky donekonečna, pokud možno holdingové, případně z jarmarku SPD.

Autor je ekonom a zakladatel Amper Holding

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video