Levná bateriová úložiště brzy změní pravidla energetického trhu
- Dříve drahý doplněk, dnes hit energetiky.
- Velkokapacitní baterie zažívají díky pádu cen a nové legislativě nevídaný boom.
- Investoři větří snadné zisky a berou sítě útokem, jenže zlatá éra nebude trvat věčně.
Masivní nástup velkokapacitních baterií, dříve přehlížené technologie, přináší nevídanou dynamiku do jinak spícího energetického trhu. Díky novele energetického zákona lex OZE III, jejíž část týkající se akumulace elektřiny a agregace flexibility platí od loňského října, se kupí tisíce žádostí o připojení do sítě. Potenciál průmyslových úložišť, která mají v nejbližších letech snížit náklady na stabilizaci sítě a v delším horizontu také citelně zmírnit cenové výkyvy, navíc roste i díky jejich neustálému zlevňování.
Už nikdo nepochybuje, že stacionární úložiště mají před sebou období hojnosti. Cena bateriových sad pro tento typ použití podle agentury Bloomberg loni spadla na 70 dolarů za kilowatthodinu, což znamená meziroční pokles o neuvěřitelných 45 procent. Díky tomuto zlevnění se tato úložiště poprvé stala cenově nejdostupnějším bateriovým segmentem.
Stále sice platí, že na americkém a evropském trhu je běžná cenovka vyšší než v Číně, která globální ceny do značné míry určuje, i tak je ale klesající trend zřejmý a minimálně v nejbližší budoucnosti se podle Bloombergu měnit nebude. Jen v tomto roce agentura očekává pokles průměrných cen baterií o další tři procenta na 105 dolarů za kilowatthodinu. Analytici Goldman Sachs pak odhadují, že do konce dekády průměrná hodnota klesne takřka na polovinu.
Pětasedmdesát Temelínů
Pro investory jsou přitom baterie lákavé už dnes. Vyplývá to z údajů tuzemských distributorů elektřiny, kteří podle Seznam Zpráv evidují žádosti o připojení baterií se souhrnnou kapacitou kolem 350 gigawatthodin. Celkově jde o výkon přesahující 150 gigawattů, což je pro představu ekvivalent 75 jaderných elektráren Temelín. Otázka je, kolik jich nakonec investoři připojí. Podle šéfa Asociace pro akumulaci energie AKU‑BAT Jana Fouska to mohou být i jen jednotky procent, ať už z rozhodnutí samotných investorů, nebo z důvodu nedostatečných kapacit v síti.
Jisté je, že nejvýhodnější postavení budou mít baterie zprovozněné v první vlně, kdy trh ještě nebude nasycený. Specifické instalace, například v průmyslových areálech vybavených fotovoltaikou, mohou cílit na návratnost i kolem pěti let, míní Tomáš Krejčí, ředitel pro agregaci flexibility v energetické společnosti Greenbuddies. Důvodem takto rychlé návratnosti je možnost uplatnit elektřinu rovnou v místě její výroby.
U samostatně stojících baterií se návratnost pohybuje kolem osmi let, a to i díky obchodování na trhu s výkonovými službami. Na něm energetické zdroje dostávají předem zaplaceno za přenechání části svého výkonu provozovateli sítě ČEPS, který ji využívá pro stabilizaci sítě. „Bateriové úložiště mohlo na výkonovém trhu v roce 2025 utržit zhruba devět milionů korun na megawatt výkonu. Zato obchodováním na burze si kvůli cenové volatilitě vydělá odhadem přibližně čtyři miliony korun na megawatt,“ uvedl Tomáš Krejčí, ředitel pro agregaci flexibility v energetické společnosti Greenbuddies s tím, že drtivá většina současných baterií je proto zatím aktivní spíše na trhu výkonové rovnováhy.
Ten ale s úspěchem baterií zároveň začne vysychat. Současná kapacita akumulačních zdrojů dosahuje 2,5 gigawatthodiny. Jen loni přibylo rekordních 546 megawatthodin a AKU-BAT očekává, že meziroční přírůstky budou dál výrazně sílit. „Do roku 2030 přibudou další gigawatthodiny velkokapacitních bateriových systémů,“ je přesvědčený šéf asociace Jan Fousek, který už dnes eviduje řadu velkých projektů v pokročilé fázi příprav. Růst bateriových kapacit však zároveň znamená, že dále poklesnou ceny služeb výkonové rovnováhy a tím opadne i atraktivita tohoto trhu.
Pro provozovatele baterií se tak novým útočištěm postupně stane takzvaná obchodní flexibilita neboli cenová arbitráž, v jejímž rámci budou elektřinu jednoduše levně nakupovat a draze prodávat. Krejčí sice očekává, že i na tomto trhu budou tržby postupně klesat, ale zároveň se otevřou možnosti kombinace příjmů z různých trhů – ze služeb výkonové rovnováhy, z obchodování na denním a vnitrodenním trhu a z vyrovnávání odchylky. Současně je velkoobchodní trh mnohem hlubší – tedy objemově výrazně větší než trh výkonové rovnováhy, což znamená, že vliv vzrůstajících kapacit baterií na jeho ceny bude mnohem slabší.
„Ti uvědomělí hráči už tuší, že byznys založený na službách výkonové rovnováhy tu bude jen na omezenou dobu. Půjde o přechodné období, po němž budou muset provozovatelé baterií stavět ziskovost na tržním obchodování,“ souhlasí s Krejčím Patrik Pinkoš, manažer energetické společnosti Wattstor, s tím, že z okrajové záležitosti se tak postupně stane hlavní byznys model.
Investoři se mohou alespoň utěšovat, že další očekávaný pokles cen baterií umožní výstavbu úložišť i při nižších tržbách. Na druhou stranu velkoobchodní trh nenabízí stabilní a předvídatelné prostředí jako služby výkonové rovnováhy, v jejichž rámci si zdroje dokážou zajistit pevné platby za rezervaci výkonu třeba i na půl roku.
Hrobaři plynovek
Je tedy zřejmé, že po nasycení trhů to investoři do baterií nebudou mít vůbec jednoduché, a naopak budou muset hledat inovativní způsoby, jak se na vysoce konkurenčním trhu od ostatních odlišit. Jaké nakonec vymyslí cesty, ukáže čas. V té době už ale stihnou ovlivnit ekonomiku ostatních technologií. Zatímco solárním a větrným elektrárnám mohou s rentabilitou pomoci tím, že jim dodají potřebnou flexibilitu, plynovkám, které na schopnosti flexibilně reagovat profitují dnes, budou konkurovat.
Pojďme to vzít postupně. Rozvoj fotovoltaických a větrných elektráren, jejichž provozní náklady na výrobu se blíží nule, vede v dobách příznivého počasí k saturaci trhu, propadu velkoobchodních cen k nule, či dokonce do záporných hodnot a následnému snižování rentability těchto zdrojů.
Efekt známý jako kanibalizace tržních cen vede k útlumu investic do těchto technologií a k zatím neúspěšnému hledání nových byznys modelů. Levné baterie pomohou tyto chmurné důsledky úspěchu korigovat. Obnovitelným zdrojům totiž umožní uložit vyrobenou elektřinu do večerních hodin, kdy se její hodnota opět zvyšuje.
Naopak plynové elektrárny dnes fungují jako závěrné zdroje – poslední v řadě, jež dorovnávají spotřebu – určující cenu ve špičkách, tedy v dobách vysoké spotřeby. Mají nemalé provozní náklady kvůli relativně vysoké ceně plynu a emisních povolenek. Pokud baterie časem dodají elektřinu do špičky levněji, plynovky, které mají problém s rentabilitou už dnes, mohou definitivně ztratit konkurenceschopnost.
„Zatímco cenové dno v hodinách přebytku by zůstalo na podobných úrovních, večerní cenové špičky by se díky uvolněné energii snížily. Ve výsledku by mohlo dojít ke zlevnění dlouhodobých kontraktů na burze, které jsou primárním faktorem určujícím sazebník dodavatelů pro spotřebitele,“ vysvětluje Krejčí s tím, že postupem času očekává příchod vícedenní akumulace energie. Zpočátku mohou baterie rozšířit své obchodování z vnitrodenního trhu na denní trh, na kterém se obchoduje den dopředu. Časem by však baterie mohly zvládnout i delší období.
Co dokážou baterie budoucnosti
Koncept baterií, které by vícedenní ukládání umožnily, je zatím na začátku. Rýsují se ale první úspěšné projekty. Nadějně vypadají například baterie na bázi oxidace železa. Americký start-up Form Energy loni na podzim připojil první baterii, která udrží energii až sto hodin. Firma, která se nyní chce zaměřit na škálování výroby, přitom není žádný nedůvěryhodný Don Quijote, který by chtěl bojovat s větrnými mlýny, respektive fyzikálními zákony. Dokládá to zástup jejích velkých investorů, mezi které se řadí například američtí miliardáři Bill Gates či Jeff Bezos.
Ve finále se může prosadit kombinace lithium-iontových baterií zaměřených na vnitrodenní výkyvy a úložišť typu železo-vzduch, která jsou přímo předurčena pro vícedenní výpadky obnovitelných zdrojů. Na sezonní ukládání energie je zas vhodný vodík, ten je ale zatím příliš drahý.
Krejčí nicméně upozorňuje, že očekávaný rozmach baterií není pro současnou energetiku samospásný. I nadále bude potřeba udržovat mix různých typů zdrojů. „Aby elektřina ze solárních elektráren uložená do bateriových úložišť vydržela pro celou tuzemskou energetiku až do druhého dne, muselo by být k dispozici sto gigawatthodin bateriových úložišť, a to i v případě krásného letního prosluněného dne,“ vypočítává Krejčí. Baterie tak nebudou žádným svatým grálem, ale jen dílkem do skládačky budoucí energetiky, i když čím dál významnějším.
