Protikorupční tažení skončilo. Kde jsou viníci? | E15.cz

Protikorupční tažení skončilo. Kde jsou viníci?

Někdejší ministryně obrany Vlasta Parkanová
Někdejší ministryně obrany Vlasta Parkanová
• 
ZDROJ: Archiv Blesku

Robert Malecký

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Takzvaná protikorupční revoluce skončila, zapomeňte. Tažení státních zástupců a „elitních“ policistů, které za ryku protikorupčních organizací začalo před deseti lety, končí debaklem. Všichni zúčastnění by byli nejspíš nejradši, kdyby se na všechno zapomnělo. Což je právě to, co bychom neměli dopustit.

Atmosféru kolem let 2010 až 2012 si můžeme připomenout. Vysoká poptávka po „velké rybě“, pokud možno hned a za použití téměř jakýchkoli prostředků. Což se nakonec vyplnilo. Davida Ratha policie chytila se sedmi miliony korun v ruce, nebylo moc co řešit. Aniž bychom chtěli oba případy srovnávat, zadání splňovala i exministryně obrany v Topolánkově vládě Vlasta Parkanová a její kauza nákupu vojenských letadel Casa.

V roce 2012, kdy byla obviněna, nikdo příliš neřešil věcné okolnosti, státní zástupci požívali všeobecné důvěry. Střih, leden roku 2022, po deseti letech. David Rath, který vlastní péčí dosáhl ve svém procesu všelijakých průtahů, opouští po odpykání poloviny trestu brněnskou věznici. A druhá zpráva: Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se rozhodl nepodat dovolání v případu letadel Casa poté, co Vlastu Parkanovou a bývalého šéfa sekce vyzbrojování ministerstva obrany Jiřího Staňka loni pravomocně zprostily viny soudy.

Těžko napsat, co je v případu kolem nákupu letadel Casa nejhorší. Délka řízení? Zničené kariéry, zdraví a životy dvou lidí, kteří mohli produktivní léta nebo počátek důchodu strávit jinak než na policejní služebně a chozením po soudech? Fakt, že na nesmyslnost stíhání, které od počátku stálo na jednom podezřelém znaleckém posudku, upozorňoval každý, kdo šel zrovna kolem a neměl v kapse kartičku protikorupční policie nebo Vrchního státního zastupitelství v Praze? Nebo to, že ani po pravomocném skončení věci si Stříž neodpustil následující větu? „Nejvyšší státní zástupce nemá pochybnosti o tom, že trestní stíhání bylo ve věci vedeno důvodně, stejně tak důvodně byla ve věci i podána obžaloba na oba obviněné, která se opírala o rozsáhlý důkazní materiál.“

Ona věta je důležitá pro další vývoj. Kdyby totiž nejvyšší státní zástupce měl spolu se soudy pochybnosti, že trestní stíhání bylo vedeno důvodně, musel by se z titulu své funkce začít ptát. Ptal by se po roli vyšetřovatele Jiřího Mazánka, dnes pevně usazeného v křesle ředitele Národní centrály pro boj s organizovaným zločinem. Ptal by se po roli státního zástupce Jana Kořána, který deset let kauzu tvrdošíjně tlačil, ačkoli měl důkazy hodnotit jak v neprospěch, tak ve prospěch obviněných. A ptát by se Igor Stříž musel i po odpovědnosti vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové, která kauzu mediálně hájila.

„Státní zástupce opatřil veškeré důkazy, které jsou předpokladem pro úspěšné podání obžaloby,“ řekla Bradáčová před šesti (!) lety v rozhovoru pro Seznam Zprávy. A hájila i délku řízení: „Vždycky, když se jedná o takto skutkově náročnou věc, která vyžaduje mezinárodní právní pomoc, navíc v takto citlivé problematice, jakou jsou informace vztahující se k bezpečnosti a obraně té které země, tak se to projeví na délce trestního řízení.“

Vyšetřování skončilo, zapomenout nelze. Přichází čas odškodnění, které nenahradí, ale jen zmírní následky, které si obvinění ze státem organizovaného mučení odnesli. U toho bychom ale zůstat neměli. Je třeba se ptát po konkrétní odpovědnosti konkrétních osob, když už to za nás neudělal nejvyšší státní zástupce.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery