Po dynamickém vývoji z posledních dvou týdnů by se situace v bankovním sektoru mohla postupně stabilizovat. Ačkoliv samozřejmě s jistotou nevíme, zdali se ještě v blízké budoucnosti neobjeví problémy u některé další banky v USA nebo v Evropě, nedávné kroky zainteresovaných centrálních bank a regulátorů by mohly vést k vyřešení situace.
Centrální banky a regulátoři, zdá se, se výrazně poučili z finanční krize 2008–2009 a nechtějí dopustit zesílení problémů. To je správně. Proto došlo k velmi rychlému řešení, kdy v USA bylo nejprve rozhodnuto o výplatě celých (i nad rámec pojištění) vkladů v Silicon Valley Bank a zajištění snadného financování bank Fedem.
Poté se skupina velkých amerických bank dohodla a slíbila poskytnout likviditu bance First Republic, na což následně v neděli navázala dohoda UBS o koupi Credit Suisse s tím, že švýcarská centrální banka poskytne Credit Suisse likviditu a UBS pak dále dostane od švýcarské vlády finanční záruky na pokrytí případných ztrát.
Co je to stagflace?
Dá se ukázat, že pád větší banky může mít opravdu velmi vysoké negativní dopady na ekonomický vývoj jak ve smyslu výrazného prohloubení dna cyklu (daleko větší propad HDP, než jaký by plynul z běžné recese), tak i daleko pomalejšího oživení (negativní fáze cyklu trvá při problémech bankovního sektoru daleko delší dobu). V ekonomické teorii se tomu říká finanční akcelerátor.
České banky jsou obecně v dobré kondici, což potvrzuje pravidelně i ČNB. To ale neznamená, že se nás problém netýká. Pokud by došlo k pádu velké (globálně) systémově důležité banky, navíc v Evropě, následovala by hluboká a nejspíš i dlouhá recese české ekonomiky, kterou bychom si „přivezli“ přes zahraniční obchod.
V lepším případě by byl v takové situaci pokles českého HDP zhruba pětiprocentní, reálnější by ale byl pravděpodobně ještě hlubší propad.
Autor je analytikem České spořitelny.
