„Tady Christian Wulff, německý prezident. Podívejte se, jsem připraven se otevřeně bavit. Ale jestli ten článek o mně zítra vyjde, tak jsem s vaším vydavatelstvím skončil. Překročíte tím Rubikon. To, co děláte, je vyhlášení války. V tomto případě se připravte na právní dohru. Na shledanou.“
Zřejmě ne tak stručný, ale podobný vzkaz zanechal v noci 12. prosince německý prezident na záznamníku šéfredaktora deníku Bild Kaie Diekmanna, když se mu neúspěšně pokoušel dovolat z Perského zálivu. Wulff tím chtěl zabránit zveřejnění článku, který popisoval podezřele výhodné půjčky, které dostával, ještě než se stal prezidentem.
Konec dobrých vztahů
Šlo o půl milionu eur, které si tehdejší premiér Dolního Saska v roce 2008 půjčil od manželky svého přítele. O dva roky později zemskému sněmu tvrdil, že s oním mužem nemá žádné obchodní vztahy.
Skandál živil německá média v půlce prosince a s příchodem Vánoc by je asi přestal bavit a všechno by utichlo. Nebýt onoho osudného telefonátu. Že udělal chybu, si Wulff uvědomil hned další den, kdy se Bildu (opět telefonicky) za svůj zkrat omlouval.
Co se asi dělo v redakci bulvárního deníku Bild, který je s téměř třemi miliony výtisků nejčtenějším deníkem v Německu? Bild vydává nakladatelský dům Axel Springer a o deníku je známé, že čas od času působí jako sedmá velmoc a vede vlastní kampaň. To se v poslední době týkalo například pomoci Řecku, proti které se deník rozhodl brojit. Oficiálně list samozřejmě deklaruje nestrannost.
Některé politiky Bild chránil v době, kdy je jinde pranýřovali. Přízeň vlivného listu v minulosti poznal hlavně kancléř Helmuth Kohl, jehož pověst je nedotknutelná i po jeho odchodu do politického důchodu. Do poslední chvíle hájil Bild také ministra obrany Karla Theodora zu Guttenberga, který musel vloni rezignovat kvůli své aféře s opsanou diplomkou. Wulff se této přízni dosud těšil také, s tím je teď však konec.
Wulff volal i jinam
Ať se v berlínské redakci dělo cokoli, na Vánoce kauza celkem utichla. Deník si to nejlepší nechal do nového roku: s Wulffovým nočním telefonátem přišel až na začátku tohoto týdne. Po Bildu pak přišel další deník z vydavatelství Axel Springer, nedělník Welt am Sonntag, který tvrdil, že u nich Wulff telefonicky intervenoval už během léta. Welt tehdy psal o tom, jak Wulff reportérům dodával historky o svém těžkém dětství a úspěšné sestře, a naopak zamlčoval rodinné „černé ovce“, což mu mělo pomoci v politické kariéře. Wulff tehdy volal nejen šéfredaktorovi, ale i nejvýše postaveným lidem ve vydavatelství.
Co bude dál?
Celá kauza nyní žije svým vlastním, celkem předvídatelným životem. Wulff zatím odstoupit nehodlá, přerušil náhle dovolenou a rozhodl se o svých telefonátech a půjčkách promluvit v televizní stanici ARD. Telefonát do Bildu byl těžkáou chybou, „nedůstojný prezidenta“, omluvil se Wulff, odstoupit ale nehodlá. Co se týče půjčky, kterou nejdříve zapíral a později přiznal, Wulf řekl, že „nechce být prezidentem v zemi, kde si člověk ani nesmí půjčit od kamaráda“.
Po rezignaci volá nejen opozice, ale už i politici z vládní FDP, a dokonce jedna unionistka. Co bude dál? Je celkem možné, že Wulff svoji aféru nakonec docela dobře „vysedí“. Stojí za ním ten nejsilnější hlas v Německu: Angela Merkelová. Svou věrnost včera deklaroval i šéf sesterské CSU Horst Seehofer. Je to pragmatické: oba si ještě pamatují upocenou předloňskou volbu, ve které byl Wulff zvolen až napotřetí. Nyní Merkelová řeší budoucnost eurozóny, nemá zájem přidělávat si další problémy.
Šest otázek, které otřásly prezidentem
„Proč jste zemskému sněmu zatajil, že mezi vámi a manželkou Egona Geerkense Edith existuje obchodní vztah, v rámci něhož došlo k uzavření půjčky půl milionu eur? Souhlasíte s námi, že jste tím sněm vědomě oklamal?“ Tyto a další čtyři otázky poslal redaktor Bildu Christianu Wulffovi e-mailem předtím, než v berlínské redakci zazvonil telefon. Novinář se prezidenta ptal ostrým tónem, který předpokládá vinu, shodují se německé deníky.
