Šašek provokuje: Šašek zjistil, že vědci nesouvisejí s inteligencí

Šašek

Šašek Zdroj: e15

Léto vrcholí a s ním i mediální okurka. Letos to bylo celkem nezajímavé: průjem, sexuální praktiky jistého doktora a myšlenkové pochody jednoho ze statisíců státních úředníků. A tak se přidávají lehčí letní témata, z nichž asi nejzajímavější je kategorie nazvaná „Vědci zjistili, že…“.

Například: že lidé s vyšším IQ mají menší kocoviny; že velikost mužského přirození má vliv na HDP; nebo že kouření způsobuje slepotu (netřeba připomínat, že slepotou se strašilo i v souvislosti s jinými praktikami). Pojďme se detailněji podívat, jak podobná zjištění vznikají, abychom je mohli radostně ignorovat. Přípravná fáze „vědeckého“ výkonu představuje ryze intelektuální činnost. Je třeba vzít nějakou vnější kvalitu lidského těla či zjevné chování. Například velikost chodidla nebo pojídání citrusů. Poté vezmeme určitou vnitřní kvalitu člověka či chorobu. Zejména různé druhy rakoviny jsou v dnešní době velmi populární. A pak již jen tyto dvě věci propojit do jedné věty: lidé s menšími/ většími chodily častěji/méně často trpí rakovinou tlustého střeva. Čím méně spolu ty dva fenomény souvisejí, tím lépe (protože tím spíše se hloupý redaktor/editor/čtenář na celý trik naláká).

Druhá fáze je zase ryze statistická. Vezme se vzorek populace, lékařské zprávy jednotlivých členů populace a posuvné měřítko. A nashromážděná data jsou zlatým pokladem. „Vědec“ pak jen naformuluje závěrečný „vědecký fakt“. A z čistě statistického hlediska je ten fakt neprůstřelný (byť se zamlčí statistická chyba, která by hned ukázala, jak nesmyslný celý „výzkum“ byl). Selhává pouze v jediném, a to v základním pravidle vědeckého poznání: že za stejných podmínek a při stejném postupu musí všichni dojít ke stejnému zjištění.
Podobné průzkumy si můžete ve svých sociálních skupinách dělat denně. Stačí se na něco zeptat pěti kamarádů a formulovat závěr. Jediný rozdíl bude, že na to nedostanete vůbec žádný grant.

…někdo ty nepříjemné věci říkat musí