Sběr podpisů pod prezidentské kandidatury je vskutku ošidný | E15.cz

Sběr podpisů pod prezidentské kandidatury je vskutku ošidný

V nejhorším je tu vždycky Jana Bobošíková.
V nejhorším je tu vždycky Jana Bobošíková.
• 
ZDROJ: ctk

Jakub Horák

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Leden se pomalu chýlí do své poloviny, blíží se jaro a s ním i začátek nového společenského spektáklu – volby prezidenta republiky. Marná sláva, i když nejsou prezidentské pravomoci veliké, přeci jen hlava státu obývá prostory, po kterých chodil Rudolf II., a jen kousek vedle leží svatý Václav.

Jaro je termín, kdy budou muset zahájit kampaň ti kandidáti na prezidenta, kteří chtějí sesbírat padesát tisíc povinných podpisů od občanů. Jako kandidát máte totiž tři možnosti – buď vás navrhne dvacet poslanců, nebo deset senátorů, nebo padesát tisíc občanů. V přímé volbě prezidenta se široká podpora od občanů jeví jako něco cennějšího než nominace od poslanců. Nominován poslanci zkrátka dostanete nálepku politického kandidáta, kdežto s podpisovými archy za zády se můžete vymezovat vůči politikům a tvrdit, že s nimi nemáte nic společného, že vy jste ten pravý kandidát lidu.

To je ostatně i důvod, proč bude podpisy sbírat i Andrej Babiš, kterému by jeho poslanci z hnutí ANO klidně mohli dát nominaci. Právě Babiš je přece expertem na vykřikování, že on žádný politik není – což tvrdit po osmi letech sezení ve vládě přeci jen určitou hroší kůži vyžaduje. Ještě úplně nejlepší je, když pro vás podpisy sbírá někdo jiný – například nějaká nadace, spolek či sdružení přátel – takže vy se pak můžete tvářit, že jste tím ohromně překvapeni, že samozřejmě vůbec, ale vůbec netoužíte nějakého prezidenta dělat, vy to nechcete, vaše žena to nechce, vaše děti to nechtějí, váš pes to nechce a kočka taky ne, ale když tedy tito občané donesli ty podpisy, tak vy se prostě obětujete pro lidi a jdete do toho.

Velkým problémem je, že podpisový arch musí obsahovat jako povinný údaj rok volby prezidenta. Klidně se tedy kandidátovi může stát, že na jaře nasbírá podpisy pod arch s předpokládaným datem volby 2023, ale Miloš Zeman odstoupí třeba v červenci ze zdravotních důvodů. A protože volba se musí konat do devadesáti dnů od chvíle, kdy se uvolní úřad prezidenta, odehrávala by se ještě letos a milý kandidát by si archy s chybným datem mohl maximálně tak podpalovat v krbu.

Mimochodem – nasbírat padesát tisíc podpisů není vůbec jen tak – při minulé volbě se to Marku Hilšerovi nepodařilo a na poslední chvíli musel hledat podporu u duševně spřízněných senátorů. Právě Marek Hilšer a Pavel Fischer, kteří se zúčastnili minulé volby, budou jistě kandidovat znovu. Zda půjde do boje duelant z druhého kola Jiří Drahoš, jisté není, velké naděje vkládají lidé do rektorky Danuše Nerudové, která by mohla zopakovat slovenský prezidentský zázrak.

Pozornost přitahuje možná kandidatura Karla Janečka, který by byl v politice nováčkem – což část lidí vítá, a druhá se toho obává. Další jména jako Michael Kocáb, Miroslav Kalousek či Josef Středula se do druhého kola téměř jistě nedo- stanou, zatímco velkou energii i očekávání vkládají jisté pražské kruhy do kandidatury generála Petra Pavla.

Daleko přehlednější je prostor na temné straně síly. Tomu kraluje Andrej Babiš, který se sice ještě nerozhodl, že bude kandidovat, zato už slíbil voličům ČSSD a KSČM, že bude v politice hájit jejich zájmy. Kdo další se bude snažit oslovit Zemanovy voliče? Někdo se určitě najde, neboť minimálně pro tu část z nich, která má problémy s očkováním, není v tuto chvíli Babiš přijatelný. Ale do voleb je ještě daleko, možná se po omikronové vlně na nějakou epidemii dávno zapomene. No a v nejhorším je tu vždycky Jana Bobošíková.

Autor je marketér a spisovatel

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery