Konec jedné historické etapy spolehlivě rozeznáme teprve s určitým časovým odstupem. Retrospektivně pak můžeme hledat konkrétní momenty, které její závěr s předstihem ohlašovaly. Květnová slova šéfa Uberu o nutnosti vytvářet zisk představují jeden z klíčových okamžiků na cestě k ukončení éry ultralevných peněz.
Co přesně na jaře zaznělo? CEO Uberu pronesl, že firma sice hraje prim na adresovatelnému trhu, jehož velikost se počítá v bilionech dolarů, nicméně tato dominance je zcela druhořadá, pokud společnost negeneruje smysluplný profit. Jde o zásadní změnu filozofie, kterou technologičtí hráči vyznávali. Zisk se dlouho považoval téměř za sprosté slovo. Pro mladé inovativní společnosti bylo důležité zajistit si za každou cenu meteorický růst tržeb. Profitabilita přijde v (mnohdy daleké) budoucnosti.
Tuto logiku přiživoval svět ultranízkých úroků. Průvodním jevem tohoto prostředí byla taktéž letargická dynamika HDP. Investoři přepláceli podíly v technologických firmách s cílem zajistit si expozici vůči růstu, jelikož byl v té době vzácný. Jejich valuace tak loni levitovaly ve stratosféře. Centrální banky však během letoška zahájily exit z režimu přebujelé likvidity. Růst sazeb postavil hluboce zakořeněnou mentalitu na hlavu. Mezi investory se rychle zrodila intolerance vůči ztrátovému hospodaření. Na burzách vidíme kolosální kurzový sestup akcií mladých technologických firem. Společnosti na soukromých trzích prozatím zůstávají masivních propadů ocenění většinou ušetřeny. To ovšem neznamená, že jsou na rozdíl od svých burzovně obchodovaných protějšků vůči méně příznivému makroprostředí imunní. Jde spíše o důsledek skutečnosti, že se na privátním trhu nemění cena, dokud se neobjeví nová transakce.
Negativní valuační kola představují pro startupy reputační riziko. Proto se snaží vyhnout možnosti jít si mezi investory pro nové prostředky. Na trhu se v uplynulých letech nacházel přehršel likvidity, čehož mladé firmy využívaly a finančně se předzásobily v době, kdy byly peníze levné. Nyní tak necítí akutní potřebu získávat financování. Pokud však pro podnik neexistuje jiná alternativa, než přijít si pro peníze na trh, následuje takřka exemplární trest. Ultimátním případem je fintechová společnost Klarna, která během posledního kola financování zažila propad valuace o téměř devadesát procent oproti roku 2021.
Technologičtí hráči na změnu investorských preferencí reagují a snaží se v maximální míře prokazovat finanční disciplínu. Start-upy již od rané fáze svého života dokládají životaschopnost svých byznysmodelů a jasně artikulují rychlejší cestu k profitabilitě. Gigantické korporace pro změnu masivně redukují stavy s přiznáním, že pandemický růst nebyl permanentního rázu. Koneční spotřebitelé mohou konec období přebujelé likvidity pocítit negativně.
Z(a)tracená čísla 14. díl - Pronájmy bytů
V uplynulé dekádě vzniklo spoustu aplikací a služeb, které vedly ke zlepšení uživatelského komfortu, avšak z pohledu byznysového měly zásadní vadu na kráse: nikdy neměly šanci stát se ziskovými. Například firmy jako Gorilla, které nabízely extrémně rychlé doručování potravin, byly spotřebitelsky velmi atraktivní, avšak zároveň jejich podnikání zcela postrádalo životaschopnost. Podobných služeb v nové éře ubude nebo budou markantně dražší.
Nabízí se otázka, zda by firmy typu Uber, které se ziskovostí dlouho zápasily, v současném prostředí vůbec vznikly. Pro investory nyní nastává období určité racionalizace, kdy se trh pročistí, zmizejí z něj excesy a valuace splasknou směrem k férovějším hodnotám. Neinvestorská veřejnost naopak nakonec může na období ultralevných peněz vzpomínat s nostalgií.
