A hlavně ty, jež svým chováním zlobí čínské (či ruské) oficiální úřady. Pussy Riot a jejich bizarní akce se nachválily dostatečně.
Nyní nás čeká podobná vlna. Do jejího centra se postavil čínský disident a „umělec“ Aj Wej-wej, když oznámil svůj další „umělecký“ projekt. Bude jím heavymetalová deska. Tleskejme, nic jiného nám ani nezbývá. Když jde o aktivity čínských disidentů, je třeba chválit i to, co bychom jinde zavrhovali. A heavymetalová deska je ve 21. století podnik vskutku zavrženíhodný.
Jistě si všichni rádi zavzpomínáme na osmdesátky, podivné účesy, ošklivé oblečení, kastrátové vokály a kolovrátkové melodie, to vše hrající si na děsně drsnou hudbu. Ale mělo by to být zakonzervováno v osmdesátkách a v našich nostalgických myslích.
Proboha, proč něco takového křísit dnes, když už jsme se posunuli ve vývoji metalu mnohem dál?
Možná je ale vše jinak. Aj Wej-wej chce nechat desku posoudit a schválit sirem Eltonem Johnem. A ten, jak všichni dobře víme, je expertem na heavy metal. I když počkejte, vlastně není. Je dokonalým opakem odborníka na heavy metal.
Tím to přestává definitivně dávat smysl a můžeme to celé považovat za první skutečné umělecké dílo Aj Wej-weje. Vymyslel blbost, vypustil ji do světa a dekonstruuje, jak moc hloupý západní svět je, když ji vynáší do nebes.
Ale to by se asi Západu moc nelíbilo, a tak Aj Wej-wej nakonec asi bude muset přece jen tu špatnou desku nahrát. A jmenovat by se mohla Aj Wej-wej to Hell po vzoru slavné Highway to Hell.
Černobílý New York podle Aj Wej-weje
