Tereza Zavadilová: Češi byli otrokáři

Michal hašek

Michal hašek Zdroj: Isifa

Dnešní zápisník je rešeršér. Proč ostatně pro jednou nenechat prostor jiným chytrým lidem.

Historik Tomáš Petráček nedávno vydal podnětnou knihu Nevolníci a svobodní, kníže a velkostatek, která se zabývá sociálními a ekonomickými vztahy v raném středověku v Česku. Z podrobného bádání vyplývá řada podnětných věcí: Češi spolu s ostatními Slovany na úsvitu dějin tvořili rovnostářskou společnost (odtud to je!) na rozdíl od ambicióznějších germánských societ, které odvždy měly jasnou mocenskou strukturu.

V době tvorby přemyslovského státu se ale Češi nenechali zahanbit – značný podíl na populaci měly víceméně zotročené vrstvy a Praha byla jedním z center evropského obchodu s otroky. Kromě prodeje se lidé mohli lehce někomu darovat, třeba klášteru, a donátor za to očekával spásu své duše. To darovaní, takzvaní dušníci (animatores), nárok na žádnou spásu neměli. A víte, jak se v soudobých pramenech nazývala ženská nevolnická dílna? Gyneceum.

Tabletový magazín Dotyk ve svém druhém vydání potěšil, když informoval o projektu moravského bloggera s názvem JUDr. Haszek Mihály pozoruje různé věci. Posbíral oficiální snímky jihomoravského hejtmana Michala Haška (ČSSD) s cílem poukázat na „různorodost a náročnost profese hejtmana, který je volán vždy, když si ostatní nevědí rady nebo mu chtějí něco hezkého ukázat“.

Zápisník k tomu rád dodává, že podobné soubory fotografií má řada českých politiků a jsou lehce dostupné na jejich osobních stránkách či stránkách úřadů, stran a ministerstev.