Tereza Zavadilová: ČSSD zradila sama sebe

Uprchlíci z Libye, kterým se podařilo dorazit k italské pevnině (20. dubna 2015)

Uprchlíci z Libye, kterým se podařilo dorazit k italské pevnině (20. dubna 2015) Zdroj: CTK

Oficiální český postoj k otázce evropských kvót pro imigranty se dá shrnout do jednoho slova: nestoudnost. K návrhu přijmout pouhých 525 uprchlíků padaly od tuzemských politiků těžko uvěřitelné výroky. Například europoslanec Jiří Pospíšil prohlásil, že „solidarita je definovaná tím, že je dobrovolná.“ Aha. Takže nemusíme platit daně, nemusíme platit sociální a zdravotní pojištění, když se nám nechce? Výborná rada, obzvláště od vystudovaného právníka.

Zhůvěřilosti zaznívaly nepřekvapivě z pravé části politického spektra. Jan Zahradil pohrozil, že ze stovek uprchlíků mohou být nakonec desetitisíce. Ideový guru české pravice Václav Klaus prohlásil, že „jedinou smysluplnou reakcí, kterou by mohly jednotlivé evropské státy udělat, je domluvit se, že každého uprchlíka, který sem přijede, hezky pošlou zpátky do místa, odkud přijel.“ Zapomněl dodat, že v mnoha případech to znamená poslat je na jistou smrt.

Tento výrok také moc pěkně zní od exprezidenta státu, z nějž během dvacátého století utekly do celého světa statisíce lidí. Chtěl by být v kůži českého emigranta ještě před třiceti lety, kterého by Rakousko „hezky“ poslalo zpátky za drát? Česká pravice si obecně tím, jak se v poslední době přiklání k přihlouplé xenofobii (vzpomeňme epický antiislamismus poslankyně Černochové), jen kope hlubší hrob.

Argument odpůrců přistěhovalectví, že česká emigrace měla politické kořeny, zatímco u uprchlíků z Afriky či Asie jde o ekonomické (sic!) důvody, opravdu neobstojí. V případě uprchlických kvót jde o lidi žijící v uprchlických táborech, nikoli o rozmazlence toužící po českých tučných sociálních dávkách. Většinou utekli z velmi konfliktních oblastí, jako jsou Sýrie nebo Libye – a ke konfliktům zde silně přispěla politika západních institucí, ke kterým se jinak tak rádi hlásíme.

Korunu nestoudnému divadlu ovšem nasadili sociální demokraté. Ti, kteří ve svém programu hlásají principy humanismu, rovnosti a vstřícnosti k diverzitě a migrační politice. Premiér Bohuslav Sobotka se nechal slyšet, že Česká republika nechce kvóty, protože chce pomáhat dobrovolně a také již pomáhá. Ano, podle poslední dostupné zprávy ministerstva vnitra Česko v roce 2013 vyhovělo celým 95 žádostem o azyl. Pomáháme opravdu ostošest.

ČSSD je jistě v nezáviděníhodné situaci. Vládne s ANO a několikrát do měsíce ji straší průzkumy veřejného mínění, podle kterých by babišovci hravě vyhráli volby. To je i do budoucna reálná hrozba. ČSSD strategicky poměrně správně soutěží s ANO v populismu – v příštích volbách s Babišovými lidmi zabojuje právě o voliče, kteří na populismus slyší. Proto chce třeba znovu zvyšovat důchody. To je v pořádku, protože to je stále extenze jejího programu, byť populističtějsí. Ale odmítání uprchlíků je jeho přímým popřením. Zradou.