A stalo se, že v posledních letech boomu dosahovat těchto iluzorních cílů, vlivem obecné hysterie a přepákování, dokonce i šlo. Příznakem přetrvávajícího úpadku je, že ani vleklá krize tyto manažery nesmetla. Jen převlékli kabát. Stali se z nich škrtači. Vezmou stejnou prezentaci jako dříve a místo rýsování dvouciferných růstů příjmů dvouciferně řežou v nákladech.
Nastaví se nesmyslný byznysplán, ale co, hlavně že je na poradách realitu s čím porovnávat. Nějaké bonusy snad zase budou. To, že plošné nestrategické úspory mohou firmě fatálně uškodit, nikoho nezajímá. Jak vypadá práce utahovačů opasků ve státní správě, právě ukazují Řecko a Španělsko.
Bilik: Rozhodujícím kritériem se stávají celkové náklady
Ernst&Young: Dvě třetiny českých společností již snížily náklady
Pozor na regulace a snižování nákladů
Ještě absurdnější je, když se k módním nestrategickým plošným škrtům uchylují společnosti a státy, které nemusejí.
