Finanční svět býval před krizí v roce 2008 mnohem více adrenalinovým a ziskovějším místem než nyní. Banky operovaly s nižšími úrovněmi vlastního kapitálu a zapojovaly markantně větší páku, díky čemuž generovaly citelně vyšší profity. Regulatorní benevolence však měla svou stinnou stránku v podobě nadměrného podstupování rizika, které nakonec vyústilo v notoricky známé kolapsy peněžních ústavů jako například Lehman Brothers. V reakci na krizi začaly autority utahovat šrouby.
Není náhodou, že řada význačných postav v kryptu jsou původní profesí tradeři z klasických finančních institucí. Ti často vnímali nově vznikající systém jako Divoký západ, kde je vše možné a lze zde fungovat v mnohem dravějším módu i ve srovnání s předkrizovými poměry. Celým světem digitálních aktiv prostupovala obrovská míra finanční páky a excesy bujely.
V pozadí krypta se skrývá myšlenka vybudovat alternativní a na centrálních bankách nezávislý finanční systém. Dějinnou ironií ovšem zůstává, že to byly právě centrální banky a jejich masivní likviditní infuze, které z velké části vdechly digitálním mincím život. Postcovidové monetární stimuly pomohly katapultovat kurzy kryptoměn na surrealisticky vysoké úrovně. Návrat k přísnější monetární politice znamená obecný odklon investorů od rizikových aktiv. Virtuální mince, které se nacházejí na pomyslném vrcholu rizikové pyramidy, pod vlivem probíhajícího odlivu likvidity trpí nejvýznamněji.
Z(a)tracená čísla 10. díl - Do čeho investovat
Bankrot burzy FTX představuje jeden z nejprominentnějších kolapsů v kryptosvětě. Spektakulární rychlost, se kterou se pád odehrál, dlouhodoběji otřese důvěrou institucionálních investorů. Venture kapitálové fondy předvedly při investování do FTX takřka neodpustitelnou naivitu. Netrvaly na tom, aby jejich reprezentanti získali křeslo v představenstvu, a výsledkem tak byla naprostá absence kontrol. V momentě vrcholící kryptománie se FOMO (fear of missing out) nevyhnul ani nejsofistikovanějším hráčům. Loňská bezbřehá euforie se však stala vzdálenou vzpomínkou.
Současná krvavá lázeň na kryptu představuje izolovaný otřes. Do světa tradičních finančních instrumentů se nákaza nešíří. Proto v tuto chvíli unikají virtuální mince radaru centrálních bank, což je pro investory negativní zpráva. Ze světa tradičních peněz víme, že centrální banky fungovaly na trzích aktiv až nezdravě často jako zachránce poslední instance. V nedávné minulosti například Bank of England navzdory nepolevující inflaci dočasně obnovila dluhopisové nákupy s cílem odvrátit hrozící finanční kalamitu. Kvůli kryptu však centrální bankéři svůj přechod k restriktivnější politice zpomalovat nebudou.
Krize v roce 2008 spustila v bankovnictví bolestný, avšak ozdravný proces deleveragingu (odpákovávání). Očekávejte podobně očistné trendy i v kryptu. Výsledkem takové katarze bude stabilnější svět digitálních financí. Na cestě k němu se zřejmě dočkáme dalších obětí. Celý systém začne vykazovat méně bombastický růst, což umrtví zájem retailových investorů. Ohlašovat konec krypta je v tuto chvíli předčasné. V systému zůstává zainvestováno enormní množství venture kapitálových peněz, a řada projektů tak s určitými obměnami nadále poběží. Svět virtuálních mincí se nicméně neobejde bez určité regulace, která ovšem ostře kontrastuje s původní nosnou ideou decentralizace. Lze však předpokládat, že byznysový pragmatismus nad utopickými myšlenkami zvítězí a dočkáme se určitého regulatorního usměrnění. Z historie víme, že dogmatické lpění na ideálech zpravidla končí katastrofou.
Autor je portfolio manažer společnosti Cyrrus
