Petru Pavlovi zbývá do inaugurace pořád ještě pár dní, přesto už je nyní zřejmé, že se ještě v roli „president-elect“ musel zabývat palčivými problémy. A že se jimi zabývat chtěl a vstoupil do oněch šesti týdnů po svém zvolení se značnou vervou. A tak nyní stojí uprostřed bitvy o možné odvolání Aleše Michla z pozice guvernéra ČNB.
V rozhovoru pro E15 řekl, že pokud podle obecných pravidel na nějakou funkci existuje jako předepsaný předpoklad bezpečnostní prověrka, tak tam není jen tak bez důvodu. „A pokud někdo bezpečnostní prověrku nezíská nebo ji z jakéhokoli důvodu ztratí, pak takovou funkci nemůže vykonávat,“ řekl zvolený prezident v rozhovoru.
Aleš Michl požádal loni v květnu po svém jmenování o prověrku na nejvyšší stupeň přísně tajné, dosud si jako člen bankovní rady vystačil se stupněm tajné. A v zákonné lhůtě, tedy do letošního února, ji nezískal. Hypoteticky to může znamenat tři věci: řízení ještě nebylo ukončeno, případně bylo přerušeno, a pak je poplach předčasný. Také to ovšem může znamenat, že Michl prověrku nezískal, případně, pro úplný výčet možností, dokonce přišel o tu stávající. Hypoteticky se bavíme proto, že Národní bezpečnostní úřad k situaci mlčí. Mlčí ovšem správně, neboť mlčet musí.
Podívejte se na rozhovor se zvoleným prezidentem Petrem Pavlem
Rozhovor se zvoleným prezidentem Petrem Pavlem • Videohub
Problém nastává v okamžiku, kdy mlčí i Michl. Nevysvětluje, kde je problém, pokud existuje, jako účastník řízení takové informace přirozeně má. Těžko si představit horší komunikační číslo, které jen dává prostor pro spekulace. Česká národní banka hraje betla. Mluvčí Petra Krmelová tvrdí, že pro běžný výkon práce v instituci postačí tři nejnižší stupně prověření, tedy vyhrazené, důvěrné a tajné. ČNB podle ní není oprávněna přijmout utajované dokumenty stupně utajení přísně tajné, neboť nemá pro přijímání těchto dokumentů adekvátní zázemí odpovídající podmínkám zákona.
To je hezká úniková obhajoba, která ovšem zcela pomíjí situaci, kdy o nejvyšší prověrku Michl sám požádal. Argument o vnitřních pravidlech banky neobstojí i proto, že se guvernér s přísně tajnými dokumenty seznamuje jinde, na jednáních vlády nebo bezpečnostní rady státu. Ostatně bývalý guvernér Jiří Rusnok připomněl, že nejvyšší prověření měli guvernéři vždy a prý na to dokonce existuje vnitřní předpis centrální banky.
„Bylo by to něco, co jsme nikdy nezažili, všichni guvernéři tento stupeň získali a měli prověrku platnou,“ řekl Rusnok v pořadu Otázky Václava Moravce České televize. Jasná řeč, tady není moc co zkoumat. Aleš Michl je v čele ČNB vnímán jako člověk dosluhujícího prezidenta Miloše Zemana, který směrem k bankovní radě ČNB uplatňoval svou výhradní pravomoc. Jinými slovy dělal si, co chtěl.
To, že u Michla vznikly pochybnosti kolem prověrky, je tak trochu smutná hříčka osudu. Připomene nám příběh Vratislava Mynáře, který pro pozici kancléře požádal o prověrku na přísně tajné, nezískal ji a nakonec dosloužil i bez ní. „Fakt je, že jsem si nechal doporučit, abych si požádal o nejvyšší stupeň, dnes už vím, že to byla chyba,“ řekl před sedmi lety Deníku. Podobně si dnes možná „drbe hlavu“ i Michl. Hru ale bude muset čestně dohrát, karty jsou na jeho straně.
