Přelom dubna a května se letos v deníčcích kosmonautických astronomických nadšenců stal jedním z nejrušnějších týdnů za poslední měsíce. Vedle naprosto skvělých, ba přímo historických událostí se však do análů dostaly i horší zprávy.
Vezměme to sestupně od historického zápisu. Společnost Rocket Lab se v noci na úterý stala teprve druhou firmou, která dokázala získat hlavní stupeň použité nosné rakety – v jejím případě zvané Electron. Prvenství v této oblasti samozřejmě drží SpaceX Elona Muska. Rocket Lab to ale zhruba 6,5 roku od prvního návratu Falconu 9 dokázala v trochu fantasmagoričtějším stylu, na který také nebyl tak pěkný pohled jako na přistávající rakety SpaceX. „Jednoduše“, pomocí upraveného vrtulníku Sikorsky S-92, si svůj Electron snášející se k zemi na brzdném padáku odchytila speciálním lanem se záchytným mechanismem.
Raketa před odchytem vynesla na nižší oběžnou dráhu 34 minisatelitů různého původu a na rozdíl od předchůdkyň při návratu do atmosféry díky svému tepelnému štítu neshořela. Zakladatel a šéf Rocket Lab Peter Beck tak mohl na Twitteru „nátěr“ rakety pochválit a přiživit rozruch kolem úspěchu své firmy.
Elon Musk a projekt Starlink
Společnosti Rocket Lab se přezdívá malá SpaceX a tato přezdívku jí patrně zůstane. Pro srovnání: tržní ohodnocení firmy se pohybuje kolem pěti miliard dolarů, zatímco opravdová SpaceX je ceněna na zhruba sto miliard dolarů. Jeden start s Rocket Lab vyjde přibližně na pět milionů dolarů, start Falcon 9 pak stojí kolem 67 milionů dolarů. Znovupoužití Electronu by samozřejmě mělo srazit cenu dalšího startu. Kdy se odehraje, není zatím jasné.
V kategorii „netradiční manipulace s raketami“ se ale máme ještě na co těšit. Třeba Falcon Heavy od SpaceX by měl přistávat zavěšen za směrová křidélka a být chycen obřími kleštěmi. Kalifornský startup Spinlaunch zase pracuje na vrhání malých raket nesoucích náklad z centrifugy. NASA již potvrdil, že se testu zúčastní.
Webb již vidí ostře
Další významná událost se odehrála v předposlední dubnový den. Astronomové pracující na Vesmírném dalekohledu Jamese Webba (JWT) úspěšně dokončili ostření a ladění pozic jeho jednotlivých zrcadel. Tým obsluhujících inženýrů se jednomyslně shodl, že se práce na dalekohledu mohou posunout do poslední fáze oživení a testování jednotlivých vědeckých nástrojů, která by měla zabrat zhruba dva měsíce.
Vedoucí optické soustavy teleskopu Lee Feinberg při oznámení připravenosti teleskopu neopomněl pochválit, jak nebývale ostře JWT „vidí“, a to na úrovni fyzikálních možností své konstrukce.
Na ISS je živo
Toto úterý se podařil úspěšný zážeh motorů lodi Cygnus připojené k Mezinárodní vesmírné stanici. Byl to dlouho plánovaný test, který nesouvisí se stávajícím rozkolem mezi Západem a Ruskem kvůli válce na Ukrajině. Zážeh vynesl stanici na vyšší oběžnou dráhu a zrychlil její oběh o necelý metr za sekundu. Tím však série dobrých zpráv končí, neboť ISS se týká i oznámení šéfa Roskosmosu Rogozina, že v Rusku již rozhodli, že nebudou pokračovat ve spolupráci na provozu stanice.
Vzhledem k tomu, že Rusové nikdy nepotvrdili, že počítají s prodloužením životnosti stanice do roku 2030, jak to učinil Západ, lze o „konci Rusů na ISS“ spekulovat k datu 2024, což byla nejzazší hranice, o které mluvili. Rogozin ujistil, že oficiální odchod oznámí nejméně s ročním předstihem. Zmíněné testy schopnosti motorů lodí Cygnus manévrovat s ISS se tak stávají životně důležitými pro budoucí fungování stanice.
Velký start až koncem roku
Nejstarší, a patrně nejsmutnější informace však pochází z 26. dubna, kdy inženýři NASA potvrdili, že start odpalovacího systému SLS a mise Artemis 1, který měl znamenat obnovení schopnosti lidstva doletět k Měsíci, se nebude konat dříve než letos v srpnu. Raketa totiž koncem dubna při zkušebním plnění nádrží palivem, po kterém nenásleduje zážeh, ale opětovné vypuštění, neprošla testy a musela být z odpalovací plošiny odtažena zpět do hangáru. Technici tak mají nad čím přemýšlet.
