Kancelář amerického prezidenta Joea Bidena žádá na příští rok z federálního rozpočtu 26 miliard dolarů na financování činnosti Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Ten v letošním fiskálním roce hospodaří s 22 miliardami, což je o zhruba 800 milionů dolarů méně, než Bílý dům původně žádal. Nynější zhruba čtyřmiliardové zvýšení má posloužit hlavně na zaplacení misí Artemis, jež počítají s návratem člověka na Měsíc, rozšíření pozemského výzkumu v letectví a samozřejmě na intenzivnější přípravu vyslání člověka na Mars očekávané do roku 2040.
Mise na Měsíc a Mars patří k prioritám americké vlády a z navrhovaného rozpočtu mají čerpat 1,93 miliardy dolarů, což představuje meziroční zvýšení podílu na rozpočtu o osm procent. Vědci, inženýři a další personál mise Artemis si tak mohou opět oddechnout, protože zůstali v Bidenově přízni.
Plán vrátit člověka na Měsíc je pohrobkem prezidentování Donalda Trumpa. Ten nové cíle NASA oznámil v půli prosince 2017 ve „velkém stylu“ tiskovkou z Oválné pracovny. „We are going back to the Moon,“ vracíme se na Měsíc, prohlásil tehdy. A Biden se tohoto plánu podle všeho rád drží.
„Naším dlouhodobým cílem je shromáždit poznatky o možnostech lidského pobývání a fungování na Měsíci a uplatnit je při expanzi lidstva do Sluneční soustavy. Do roku 2040 chceme stanout na Marsu,“ nechal se v pondělí slyšet ředitel NASA Bill Nelson.
Dlouholetý floridský senátor se před rokem stal čtrnáctým ředitelem úřadu a je mimo jiné také 199. člověkem, který se podíval do vesmíru – v raketoplánu v roce 1986. I díky těmto zkušenostem se těší nebývalé podpoře demokratů i republikánů a předchozím ředitelem úřadu byl dokonce označen za „nejlepšího možného ředitele pro toto období“.
Z Nelsonova pondělního oficiálního projevu ke stavu NASA vyplynulo několik podrobností v souvislosti s výpravami na Měsíc. Například start mise Artemis-1, tedy testovací let nejsilnějšího raketového nosiče, který kdy lidstvo postavilo, by se měl konat nejpozději letos v květnu.
Technici teď připravují takzvaný wet dress rehearsal, který prověří procesy spojené s čerpáním paliva do rakety, zahájení odpočtu a odčerpání paliva. Dopadne-li vše dobře, lidstvo se tak „konečně“ vrátí za hranice nízké oběžné dráhy Země. Mimochodem letos uplyne padesát let od chvíle, kdy Eugene Cernan, astronaut s česko-slovenskými předky, kráčel jako zatím poslední člověk po Měsíci v rámci mise Apollo 17.
V roce 2024 by měla startovat mise Artemis-2 s lidskou posádku, která však Měsíc „jen“ obletí, a teprve o rok později vše vyvrcholí misí Artemis-3, která na Měsíci přistane. Hlavní inspektor NASA Paul Martin však již před měsícem varoval, že návrh přistání v roce 2025 je příliš optimistický a že se přistání na Měsíci velmi pravděpodobně uskuteční spíše až v roce 2026.
I kdyby se tak stalo, další let k Měsíci s plánovaným přistáním lidské posádky by neměl startovat dříve než v roce 2028. I tak má lidstvo před sebou velmi zajímavou kosmickou dekádu.
