Čtvrtina dospělých Ukrajinců, kteří utíkali před ruskou útočnou válkou, v Německu už rok od začátku války naplno pracuje. Další desítky tisíc se připravují v kurzech na složitější a zajímavější práci a lepší odměnu. Německý pracovní trh potřebuje především takové lidi. Podle odhadu ekonomů ze soukromých i státních institucí schází Německu dlouhodobě čtvrt milionu lidí v kvalifikovaných a vysoce kvalifikovaných profesích. Ukrajinci je mohou zaplnit jen z malé části.
Na začátku války na Ukrajině se zdálo, že Německo nebude důležitým cílem Ukrajinců utíkajících před válkou. Většina prchajících se usadila blíže ukrajinským hranicím, více než tři miliony jich zůstalo v Polsku. V Česku podle oficiálních údajů na začátku letošního roku získalo zákonnou ochranu uprchlíků před válkou celkem již 473 216 lidí. Podle údajů Českého statistického úřadu jich má plnohodnotnou práci 98 tisíc; v minulosti to bylo až 115 tisíc lidí, část se jich ale vrátila domů. Vzhledem k tomu, že každý druhý až třetí uprchlík z Ukrajiny je dítě, znamená to, že v Česku pracuje skoro 70 procent těch, kteří pracovat mohou. Výrazně tak klesá počet lidí, kteří berou sociální dávky. Z původních 250 tisíc je to už jen přes 80 tisíc Ukrajinců.
V Německu je situace mnohem složitější. Před válkou se zde usadilo asi 160 tisíc Ukrajinců, dnes jich úřady evidují 1 104 200. Do země tedy během loňské uprchlické vlny přišel bezmála milion lidí z Ukrajiny. Spolkový pracovní úřad nedávno uvedl, že počet Ukrajinců pracujících na plný úvazek a platících všechna pojištění stoupl během roku o 65 tisíc. Další desítky tisíc Ukrajinců jsou ve vzdělávacích, integračních či učňovských kurzech, aby se naučili lépe německy a také aby mohli dělat odpovědnější a lépe placenou práci. Práci si tedy našlo zhruba 25 až 30 procent ekonomicky aktivních lidí z Ukrajiny.
Integračních kurzů se loni zúčastnilo půl milionu lidí. To je dosavadní rekord, tedy největší počet lidí od chvíle, kdy v roce 2015, za největší syrské migrační vlny a obrovského přílivu lidí z Afriky, celý nový systém tohoto jazykového a občanského vzdělávání v Německu vznikl. Na kurzech se kromě intenzivní výuky jazyka probírá i německá historie a souvislosti každodenního života včetně fungování německé státní správy a velkých sociálních systémů, jako je školní systém nebo ochrana nezaměstnaných a sociální práva. To vše aby se lidé dokázali orientovat ve společnosti a dokázali se sami svobodně rozhodovat. Úředníci zaznamenali také obrovský meziroční růst zájmu o tyto kurzy, který byl ve srovnání s rokem 2021 téměř dvojnásobný. Podle Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) je obrovský zájem z největší části daný příchodem Ukrajinců ohrožených ruskou válkou, kteří se chtějí rychle zapojit do německé společnosti. Viditelně rychleji a ve větší míře než ostatní uprchlíci.
Fakt, že takzvané integrační kurzy jsou stále populárnější i mezi Ukrajinci, naznačuje, že se poměrně velká část ukrajinských uprchlíků chystá na delší pobyt v Německu a možná uvažuje i o tom, že v zemi zůstane natrvalo. BAMF, jenž mimo jiné organizuje i zmiňované integrační kurzy, dělal rozsáhlý průzkum mezi lidmi, kteří dorazili do Německa nově z Ukrajiny. Celá třetina (34 procent) z nich uvedla, že by chtěla na německém území zůstat natrvalo, a to zejména z ekonomických, méně už z bezpečnostních důvodů. Další bezmála čtvrtina respondentů z řad Ukrajinců na útěku před válkou se ještě úplně nerozhodla, ale o trvalejším pobytu, minimálně na řadu let, vážně uvažuje.
Děje se tak navzdory výzvám ukrajinské vlády, která nabádá své občany, aby se neusazovali v cizině příliš pevně a mohli se po válce vrátit domů, kde bude dost práce při obnovování zničené země. Proto také ukrajinské úřady i v Německu vyjadřovaly jistou nevoli nad tím, že se děti musejí učit německy a jsou integrovány do běžných škol, podobně jako se to dělo v Česku. Nerady vidí i to, že Ukrajinci získávají v Německu velmi slušnou a trvalou práci, protože pak se jim bude jen těžko chtít zpátky domů.
Němci si v roce 2015 vytkli cíl, že po pěti letech bude pracovat 50 procent migrantů, kteří do země přišli. Dnes je tento cíl těsně splněn. U Ukrajinců to jde jen zdánlivě rychleji. Německý pracovní trh je schopen přijmout ročně daleko více lidí. Jde samozřejmě i o běžné pracovní pozice v provozech továren, ale i ve službách, zejména sociální péče v domovech důchodců nebo dlouhodobě nemocných se bez cizinců v Německu neobejde. Dlouhodobě potřebují Němci každý rok přes půl milionu až 800 tisíc lidí. Nejvíce narůstá počet lidí s vyšší specifickou kvalifikací, kterou dříve obstarávaly odborné a učňovské školy. O ty dnes není v Německu takový zájem, aby jejich absolventi obsadili všechna volná místa. Tisíce vysoce kvalifikovaných odborníků navíc z Německa raději každý rok odjíždějí do jiných zemí, jako je Švýcarsko, Rakousko nebo USA.
Autor je spolupracovník redakce
Fiala: Obrovskou uprchlickou vlnu kvůli ruské agresi jsme zvládli příkladným způsobem
