Včera jsme se dozvěděli, že deficit rozpočtu činí 124 miliard korun. Jenže pokud se na to podíváme metodikou, která se obvykle používá, je z toho 142,8 miliardy. Hrátky s metodikami nejspíš souvisí s tím, že podle plánu měl deficit dosáhnout 135 miliard. Byl tedy rok 2011 úspěšný, nebo ne?
Můžeme si být jisti, že titulků o úspěchu se objeví nemálo. Jenže ať čísla ohneme jakkoli, stále je podle mne těžké považovat je za dobrá. Prostě máme-li hluboké deficity rozpočtu v době poklesu ekonomiky stejně jako v době růstu, nemůže to dlouhodobě vést jinam než do pekla.
A v roce 2011 ekonomika rostla. Kdy jindy měl mít rozpočet přebytky? Jaké asi výsledky budou, až bude ekonomika klesat? A to je právě kámen úrazu. Rozpočet na rok 2012 byl připraven s očekáváním růstu kolem 2,5 procenta. Už v létě bylo jasné, že to je moc optimistické. Už v srpnu jsem před tím na těchto stránkách varoval. Nyní politici otáčí: ekonomika by prý mohla klesat i o dvě procenta. Tváří se, že to nešlo předpokládat.
A že jen v nejbližší době rozpočet trochu upraví. Ale právě v tom je chyba. Zásadou hospodaření státu by mělo být vycházet spíše z pesimističtějších výhledů. Pak můžeme být přinejhorším mile překvapeni, že je ve státní pokladně víc peněz. Obávám se, že vláda bude muset rozpočet na rok 2012 ne trochu upravit, ale hodně změnit. Tváří se sice, jako že vlastně o nic nejde, jen se bude trochu víc škrtat, trochu víc se zvýší daně a bude to. Jenže kde se bude škrtat? Jaké daně se zvýší? O kolik? A proč vlastně, když mohl být rozpočet připraven už původně úplně jinak?
Už kdysi někteří politici avizovali, že by chtěli srovnání obou sazeb DPH na 19 procentech. Prý kvůli důchodové reformě. To neprošlo. Tak to bude kvůli recesi. Důvod se vždycky najde. Jen aby to stačilo k tomu, aby deficit nevyskočil nad plánovaných 105 miliard korun. Už to je totiž až moc. Finanční trhy jsou v příliš velkém stresu. I s nižším deficitem mohou být neochotné půjčovat státům za rozumné úroky. A není to jen teoretické plácání. Slováci měli už koncem loňského roku problémy prodat své dluhopisy – neboli měli problém financovat chod státu. A Poláci se už připravují, že možná bude muset centrální banka začít dluh skupovat.
Takže hrozba, že ani české dluhopisy nebude komu prodávat, roste. O to více se budou místo profesionálním investorům nabízet domácnostem.
Autor je hlavním ekonomem společnosti Next Finance
