Vladimír Pikora: Zátěžové testy a Potěmkinovy vesnice

Potěmkinovy vesnice znáte. Jejich smyslem bylo opticky vylepšit stav věcí. Zdá se, že v tomto ohledu se Západ mnohému přiučil od Východu. Jen metoda stavby vesnic se lehce zdokonalila. Drží krok s dobou.

Když má Západ z něčeho strach, připraví sofistikovanou metodu, která vypočítá, že se není třeba bát. Společnost se díky tomu uklidní. A proto tu máme zátěžové testy. Nasimulují, jak se bude stav toho a toho vyvíjet, když dojde k tomu a tomu – tedy k něčemu nepříznivému. Záleží jen na tom, jak moc nepříznivě se ony nepříznivé okolnosti nastaví. A čeho se nyní Evropa bojí nejvíc? Pádu bank.

Proto jsou nyní tak populární právě zátěžové testy bankovních domů. Jsou takové testy k něčemu? Nejsou. Tak například Evropský bankovní úřad (EBA) nedávno provedl zátěžové testy, v nichž se vůbec nepočítalo s totálním kolapsem jihu Evropy. No jo, ale proti čemu jinému bylo třeba banky testovat, než právě proti kolapsu jižní části eurozóny?

Bankrot celého jihu Evropy je zcela reálnou hrozbou. Druhou reálnou hrozbou je snížení ratingu zemí, které jsou dnes ještě považovány za zdravé. Na kahánku má podle názoru investorů už nyní třeba Francie. A pak je tu ještě hromada dalších rizik. Třeba je otázkou, zda v září německý nejvyšší soud nevyhlásí, že pomoc jihu Evropy je v rozporu s evropskou legislativou. Anebo zda stejně neslavně neskončí i výkup jihoevropských dluhopisů ze strany Evropské centrální banky. Negativních scénářů, které by všechny nakonec mohly vést k hrozbě rozpadu eurozóny, bychom vymysleli libovolné množství.

A počítá s nimi při svých testech EBA? Nepočítá. Možná proto, že by tím pánové z EBA připustili, že do roka a do dne už jejich teplá místečka nemusejí existovat. Možná proto, že mají špatnou představivost. A možná chtějí, aby byl výsledek testů stravitelný pro voliče těch nad nimi.

Móda testů dorazila i do našich končin. S jedním rozdílem. Naše testy jsou mnohem přísnější. A přesto v nich banky dopadly skvěle. To je úžasná zpráva. Už trochu horší zprávou je, že ani tento domácí test nepočítal se scénářem rozpadu eurozóny. Že by také malá představivost?

Troufnu si tvrdit, že i bez testů by si všichni mysleli, že je český bankovní sektor zdravý. Kvůli dlouhodobě posilující koruně české banky investují do ciziny méně než ty zahraniční. A právě za hranicemi je rizik nejvíce.

Takže teprve až budou zátěžové testy ukazovat české banky v rozkladu, budu panikařit. Do té doby je tu jen mnoho povyku pro nic. Ostatně kdyby skutečným a pravým smyslem testů nebylo jen uklidnit veřejnost, nejspíš by se nezveřejňovaly.

Autor je hlavním ekonomem společnosti Next Finance

Čtete rádi E15.cz? Nominujte nás v anketě v kategorii zpravodajství.