Návrh rozpočtu se opírá o prognózu růstu české ekonomiky v příštím roce kolem 2,5 procenta při oživení soukromé spotřeby a zachování slušné exportní výkonnosti. Čerstvá čísla o vývoji HDP však naznačují, že právě vývoj domácí ekonomiky by mohl pro naplnění rozpočtových plánů představovat riziko.
Růst ekonomiky v minulém čtvrtletí zpomalil z 2,8 na 2,2 procenta a zůstal plně závislý na zahraniční poptávce. Domácí spotřeba nadále nedosahuje úrovně loňského roku. A temný mrak návratu do recese se vznáší nad jádrovými zeměmi eurozóny, kam směřuje většina domácích vývozů. Prohlubování dluhové krize se tedy v nejbližších čtvrtletích přeneseně dotkne i české ekonomiky v podobě oslabení exportní dynamiky.
Zpomalující výkon českého průmyslu a stagnující míra nezaměstnanosti navíc nevytvářejí příznivé podmínky pro výraznější růst mezd, který by v příštím roce nastartoval kýžené oživení spotřebitelské poptávky. Výběr daní jako hlavní příjem státního rozpočtu přitom na ekonomickém výkonu a spotřebitelských výdajích silně závisí. Takže ani v případě zvýšení spodní sazby DPH nemusí výběr daní naplnit předpoklady, na nichž stojí současná podoba státního rozpočtu.
Problémy s výběrem daní jsou patrné již letos. Kvůli slabším než očekávaným spotřebitelským výdajům a vysokým odpisům ztrát firem z minulých let je dosavadní výběr daní meziročně mírně pod loňskou úrovní. Letošní rozpočet ale počítá s meziročním růstem skoro o sedm procent. Přitom ekonomický výkon byl dosud lepší proti prognóze, na jejímž základě byl rozpočet sestaven. Pro letošní rok bylo plánované meziroční snížení deficitu kolem 20 miliard, kumulovaný schodek byl ale v srpnu meziročně o devět miliard vyšší. Pokud vláda chce splnit svůj cíl pro letošní a příští rok, tedy snížit deficit postupně na 3,5 procenta HDP, bude muset nejspíš přistoupit k dalším škrtům.
Sestavovat rozpočet na rok dopředu v prostředí tak velké nejistoty, jaké jsme svědky nyní, je nadlidský úkol pro jakoukoli vládu. Česká vláda se dosud těšila mimořádné důvěře finančních trhů. Pouze schopnost plnit reformní předsevzetí a pružně reagovat na rychle se měnící ekonomické podmínky zajistí tuto důvěru i nadále.
Autor je hlavním ekonomem ING Commercial Banking
