Podle údajů vlády, ta projednávala stav restitucí ke konci dubna, už církve a náboženské společnosti dostaly zpět například šestinu zemědělského majetku, celkové vydávání se oproti loňskému roku zrychlilo. Církve také požadují téměř devět tisíc movitých věcí, jedná se především o knihy a umělecká díla, tři čtvrtiny z požadovaného už také dostaly zpět.
A mezi movitým majetkem to byly unikáty. Třeba poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, stavbu architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla, zapsanou na seznamu UNESCO. Národní galerie v Praze zase vydala Rubensovy obrazy a středověké desky Vyšebrodského a Puchnerova oltáře, oba skvosty na základě dohody mezi galerií a církvemi zůstávají na svém místě ve stálých expozicích jako dlouhodobá zápůjčka.
| Církevní majetek k polovině července |
|---|
| » Státní pozemkový úřad dostal 3453 výzev k vydání majetku, uzavřel 2142 dohod o vydání vztahujících se na 24896 pozemků o výměře 16 835 ha, vydal také 58 staveb » Státní podnik Lesy ČR obdržel 2242 výzev, uzavřel 1671 smluv o vydání 16 357 pozemků vztahujících se na výměru 72 863 ha, vydal 219 staveb » Národní památkový úřad evidoval téměř padesát výzev k vydání majetku, přibližně polovina z nich byla vrácena nebo odmítnuta |
Stejně tak ale zůstávají nevyřešeny některé spory. Mezi známé patří například ten o hrad Bouzov – chce ho vrátit Německý řád, s žádostí neuspěl a hodlá se bránit soudní cestou. Na soud se žalobou proti zamítnutí svých výzev již obrátilo cisterciácké opatství v Oseku. Žádá mimo jiné o vydání lesů na Teplicku, stát to odmítá s tím, že řád o pozemky přišel před únorem 1948.
Právě Lesy České republiky a Státní pozemkový úřad zpracovávají nejvíce žádostí o vydání majetku. Překážkou k jeho vrácení bývá rozhodný rok 1948 – u více než desítky církevních řádu, přibližně to byla stovka žádostí, stát prověřoval, jestli jim majetek nebyl zabaven na základě Benešových dekretů.
Brdy církev nedostane
V některých případech už je ale také více méně jasné, co církev nejspíš nedostane. Budou to brdské lesy. Respektive zhruba osm set hektarů lesních pozemků, o které požádaly Pražské arcibiskupství a pražská Metropolitní kapitula. Je to plocha, která spadá do stále existujícího vojenského újezdu, a církev by na ni měla nárok jen tehdy, pokud by Pozemkový úřad nestihl žádost zamítnout do konce letošního roku. To se zřejmě nestane.
Církev původně o vydání lesů nedaleko Rožmitálu pod Třemšínem žádala ministerstvo obrany. To její žádost odmítlo, Pozemkový úřad má rozhodnout o odvolání. Zákon říká, že majetky, které jsou na území vojenské újezdu, vydat nelze.
A ještě pro srovnání: například Církev československá husitská podle její webové stránky uvažovala, že požádá o vrácení 39 nemovitostí, výzvy však nakonec podala jenom v devatenácti případech. Jedná se například o 3588 metrů čtverečních zastavěné plochy, 1435 metrů čtverečních orné půdy, 8996 metrů čtverečních zahrad nebo 18 926 metrů čtverečních lesních pozemků. Celková výše finanční náhrady pro tuto církev činí 3 085 312 000 korun.
Na průběh církevních restitucí dohlíží vládní výbor, ten zatím ve zprávách, které předkládá, vždy konstatoval, že státní orgány při vydávání majetku postupují striktně podle zákona.
| Církevní restituce |
|---|
| Kroměříž Vydání barokního zámku v Kroměříži (na horním snímku) olomouckému arcibiskupství potvrdil stát na začátku letošního roku. K jeho převodu ale ještě nedošlo. Celou záležitost s kroměřížskými památkami zapsanými na seznamu UNESCO komplikuje fakt, že v posledních letech stát investoval stovky milionů korun z evropských peněz do zušlechtění Květné a Podzámecké zahrady. Národní památkový ústav, který zahrady a zámek spravuje, přitom v Kroměříži s církví dlouhodobě spolupracuje. Mimo jiné i proto, že mobiliář zámku, včetně sbírky vzácných obrazů od Tiziana, van Dycka, Cranacha a dalších, zůstal majetkem olomouckého arcibiskupství i po roce 1948. |
| Areál Pražského hradu Spory o památky areálu Pražského hradu se táhnou léta. Průlomem ve sporech mezi církví a státem by mělo být memorandum nedávno podepsané prezidentem Milošem Zemanem a pražským arcibiskupem Dominikem Dukou o převedení Jiřského kláštera a Nového probošství církvi. Podmínkou budoucí dohody, která má být uzavřena příští rok, je, že obě památky budou do pěti let opravené a církev se vzdá nároků na další budovy v areálu Hradu. Podmínky převodu okamžitě tvrdě zkritizoval kardinál Miloslav Vlk.  |
| Madona z Veveří O vydání originálu obrazu Madona z Veveří, jehož autorství je připisováno malíři z okruhu Mistra vyšebrodského oltáře, soudně žádá římskokatolická farnost Veverská Bítýška. S argumentem, že náleží církvi, pro kterou byl malován a která o něj v minulém století přišla. Stát tvrdí, že dílo přešlo do jeho vlastnictví, takový dokument však podle církve neexistuje. Podle Národní galerie se na obraz nevztahuje zákon o církevních restitucích, protože stát ho získal už ve dvacátých či třicátých letech. Obraz má právě Národní galerie, umístěn je v Anežském klášteře. Obvodní soud pro Prahu 1 už začal o věci rozhodovat, jednání ale odročil na 7. srpna. Zástupci farnosti nabízejí, že obraz zůstane dalších padesát let na stejném místě, bude státu bezplatně zapůjčen, stačí, když stát uzná, že Madona z Veveří patří církvi. Podobně, jako tomu je například u Rubensových obrazů. Ty už Národní galerie vrátila augustiniánům, dál visí v pražském Šternberském paláci.  |
